Léčba horečky

V předchozím článku jsem vysvětlila, jak teplotu měřit a jak poznáme, jestli se jedná o “zvýšenou teplotu” nebo “horečku”. To je totiž naprosto zásadní pro další postup.

---

Pro zvídavé: Horečka je přirozená obranná reakce našeho těla na infekci, zánět a celou řadu dalších podnětů. Přítomností patogenů (bakterie, viry…), zánětu či jiných vyvolávacích nox dojde v těle k uvolnění látek (tzv. pyrogenů). Tyto pyrogeny následně spouští další kaskádu dějů, dochází k vyplavování dalších působků (tzv. cytokiny) a dochází ke zvýšenému vylučování prostaglandinů (prostaglandin E2) v přední části hypothalamu, což je mozková struktura zodpovědná za regulaci tělesné teploty. Dojde tak k “přenastavení tělesného termostatu” na vyšší hodnotu a tělo se aktivně snaží zvýšit svoji tělesnou teplotu (napomáhá si třeba svalovým třesem nebo stažením cév na periferii těla). Zvýšením teploty tělesného jádra dochází nejen ke stimulaci imunitního systému (např. se zvýšeně vyplavují bílé krvinky a také dochází k podpoře jejich vyzrávání), ale horečka může přímo působit na bakterie a viry, a tak je brzdit v jejich množení. (1,2)

Velmi jsem to zjednodušila pro snadné pochopení, je to fascinující a poměrně dobře popsaný proces v našem těla, pro zájemce doporučuji třeba nakouknout třeba sem, kde jsou informace vcelku srozumitelně a česky.

---

Nabízí se otázka: A PROČ TEDA CHCEME HOREČKU TLUMIT?

Pozitivní efekt zvýšené tělesné teploty není “donekonečna”, dochází k ovlivnění celé řady tělesných funkcí:

• zvýšení srdečního tepu a krevního tlaku a tím vyšší nároky na srdce a oběhový systém
• zvyšuje se dechová frekvence
• objevuje se svalový třes
• dochází ke ztrátě tekutin pocením s rizikem dehydratace (zvýšení teploty o 1 stupeň může zvýšit potřebu tekutin až o 10- 20%!)
• zvyšují se energetické nároky organismu
• horečka může ovlivnit stav vědomí a mnoho dalšího…

Při léčbě horečky není naším cílem okamžité sražení na normální hodnoty, ale alespoň částečná úleva a snížení o 1 až 2 stupně. Malé děti mohou být velmi rychle ohroženy dehydratací, pokud se přidá třeba ještě zvracení nebo průjem, což je s vysokou teplotou opravdu nepříjemná kombinace.

ZVÝŠENÁ TEPLOTA Tedy tělesná teplota do 38 °C nevyžaduje většinou terapii, pokud je dítě v celkově dobrém stavu, nemá bolesti, tak stačí pouze jeho stav sledovat, podávat dostatek tekutin, zajistit klidový režim a teplotu pravidelně kontrolovat. HOREČKA Tělesná teplota nad 38 °C zpravidla vyžaduje léčbu, ale řídíme se také klinickým stavem dítěte, pokud je v celkově dobrém stavu, čilé, nemá bolesti, není spavé a přijímá tekutiny, můžeme s terapií ještě vyčkat. HYPERPYREXIE Tělesná teplota nad 41 °C. Závažný stav, vyžaduje kontrolu lékařem. Při teplotě nad 42 °C je již pacient přímo ohrožen poruchami vědomí, křečemi a jedná se tak o urgentní stav vyžadující okamžitou kontrolu lékařem!

DŮLEŽITÉ! V případě trvající zvýšené teploty nebo horečky u novorozence či dítěte do 3 měsíců věku vyhledáme lékaře ihned!

---

TERAPIE

Léčba stavů spojených se zvýšením tělesné teploty je komplexní. Použití léků má samozřejmě v terapii svoje místo, ale není to jediná možnost.

Dítěti s horečkou zajistíme:

• klid– udržet malé děti v klidu může být samozřejmě náročné, dítě s horečkou ponecháme doma, snažíme se jej zaměstnat čtením, skládáním, kreslením, u větších dětí si můžeme pomoci pohádkou. Nemusí ležet po peřinou, ale je vhodné omezit tělesnou aktivitu a odpočívat. Dítě s teplotou není vhodné brát ven kromě nutných cest k lékaři apod.
• dostatek tekutin– dle způsoby výživy. Kojené děti si mohou navýšit frekvenci a délku kojení, určitě ji nijak neomezujeme, naopak! Mateřské mléko je nejen zdrojem tekutin a živin, ale i důležitých protilátek. Kojené děti mohou zcela odmítat pevnou stravu, proto je vhodné kojit na požádání, u dětí, které mají již zavedené i jiné tekutiny, můžeme samozřejmě podávat i ty. Stejně tak děti na umělé výživě mohou pociťovat větší žízeň, proto je neomezujeme, můžeme přidat i vlažný čaj nebo vodu, aby nedocházelo k nadměrnému příjmu energie umělou výživou. U starších dětí potom volíme vodu, čaj či jiné tekutiny, ideálně vlažné, tradovaný horký čaj teplotu nutný určitě není. Tekutiny nabízíme aktivně a dbáme na jejich dostatečný příjem. Tento bod opravdu doporučuji nepodcenit, dehydratace u dětí vzniká mnohem snáze než u dospělých. Sledujeme, jak často dítě močí, snížení produkce moči bývá první známka toho, že má organismus málo vody.
• stravu dle preferencí dítěte– v prvních dnech nemoci děti často trpí nechutenstvím, volíme jednoduchá, dobře stravitelná jídla, nenutíme je jíst. Polévky, šťavnaté ovoce nebo mléčné výrobky dodají organismu i tekutiny.
• tepelný komfort– pravidelně větraná místnost, nepřetápíme. Stejně tak volíme lehčí přikrývku, aby se dítě pod péřovou peřinou ještě více nepotilo. Zpocené oblečení pravidelně měníme za suché.
• pravidelnou kontrolu stavu– dítě nenecháváme bez dozoru, pravidelně kontrolujeme nejen teplotu, ale i jiné projevy nemoci (především krvácivé projevy na kůži, stav vědomí). Doporučuji po dobu trvání teplot být v blízkosti dítěte i v noci, abychom mohli pohotově reagovat na prudké změny stavu jako jsou např. křeče.

---

SNIŽOVÁNÍ TEPLOTY

Máme dva základní principy, jak teplotu snižovat. Dle potřeby a stavu dítěte je můžeme kombinovat.

FYZIKÁLNÍ METODY

Snažíme se ochladit tělo “zvenku” přikládáním studených obkladů, otíráním nebo zábaly.

Kdy tyto metody NEJSOU vhodné? Pokud má dítě chladné až ledové končetiny, mramorovanou kůži, kožní vyrážku, kterou není vhodné namáčet či jiné vážné projevy nemoci. Nebo pokud tyto metody prostě netoleruje a způsobují mu výraznou nepohodu.

• zábaly těla– ručník či velká plena namočená do vlažné vody, kterou dítěti zabalíme trup. Nedáváme na končetiny! Pod dítě dáme samozřejmě další vrstvy, aby nedošlo k promočení lůžka. Ponecháme cca 20 minut.
• obklady– nad průběh velkých cév (např. do třísel) umístíme vyždímaný ručník/plenu namočenou ve vlažné vodě nebo gelové polštářky obalené ve vrstvě látky. Nedoporučuji přikládat led!
• otírání– použijeme opět vlažnou vodu a houbu/žínku, kterou lehce otíráme tělo. Tenká vrstvička tekutiny na kůži se odpařuje a tělo tak ochlazuje.
• vlažná sprcha či koupel– volíme pro starší spolupracující děti, voda by neměla být příliš chladná, ideálně jen o pár stupňů chladnější, než je aktuální horečka. Doba působení cca 10-15 minut nebo dle tolerance, ale pozor na podchlazení, pokud by dítě zůstalo ve vaně dlouho (je namočená velká část těla současně).

A co tzv. kontakt “kůže na kůži” při snižování teploty?

S tímto doporučením se setkávám v poslední době poměrně často, především v různých nosících skupinách. Spočívá v tom, že se dítě umístí nahaté pouze v plence na kůži nositele a takto spolu setrvají v těsném kontaktu. Tělo matky je o něco chladnější než tělo dítěte s horečkou, takže z něj maminka teplotu “odnímá”, původně jsem myslela, že se spoléhá “pouze” na tzv. “druhý termodynamický zákon”, který určuje směr předávání tepelné energie od teplejšího tělesa k chladnějšímu. Nicméně při podrobnějším pátrání jsem se dostala k odkazům na autorku Dr. Susan Ludington-Hoe, která ve své knize “Kangaroo care” (klokánkování) píše o tom, že matky, které měly na holé hrudi svoje nedonošené miminko, byly schopné takto ovlivnit jeho teplotu (směrem nahoru i dolů). Což je tedy velmi zajímavé, klokánkování se na odděleních, kde pečují o nedonošené děti využívá, ale bohužel jsem nikde nenašla zmínku ani studii o tom, že by to fungovalo i v případě horečky, kdy je tělesný termostat “přenastavený” na jinou hodnotu a tělo nemocného se tak snaží aktivně svoji teplotu zvyšovat. Takže já osobně jsem k tomuto skeptická, i když jsem četla mnoho názorů, kde si tuto metodu maminky pochvalovaly.

Blízký kontakt dítěte a matky klidně na holou kůži samozřejmě ano (sama jsem často dceru u teplot nosila v nosítku, protože jí nebylo dobře), ale nespoléhala bych na tuto metodu jako na jedinou “léčebnou” a především, pokud teplota atakuje 39 °C a výš, volila bych i jiný způsob srážení horečky!

---

FARMAKOLOGICKÁ LÉČBA (PODÁNÍ LÉČIV)

Na začátek bych se ráda napsala o bezpečnosti podání léků na snížení teploty. Nejsem zastánce tlumení jakékoliv zvýšené teploty, nadužívání léků, ale ani přehnaného strachu “z chemie”. Běžně používané léky pro děti jsou léty a praxí ověřené bezpečné preparáty, které mají za cíl dítěti ulevit a předejít případným komplikacím jako je třeba dehydratace. Samotnou nemoc nevyléčí, protože nepůsobí na příčinu, která teplotu vyvolá. Pokud jsou léky na snížení horečky podávány ve správném dávkování a intervalu, jejich efekt na průběh a především vnímání nemoci dítětem je pozitivní a jejich nežádoucí účinky minimální. (3,4)

---

PARACETAMOL

První skupinou léků, které využíváme ke snižování horečky a tlumení bolesti, jsou preparáty s obsahem paracetamolu (nejč. Paralen, Panadol, Paraceta, Paramax, ale i kombinované přípravky např. Coldrex). Dle WHO by měl být paracetamol lékem první volby, ale není to nutné a někteří rodiče používají raději přípravky s druhou účinnou látkou (viz níže). Přípravky dostupné na našem trhu jsou určeny od 2 měsíců věku, popřípadě dříve, pokud určí lékař. Novorozence či kojence do 3 měsíců věku s teplotou musí vždy vidět lékař!

Na výběr jsou nejen tablety, ale pro malé děti sirup a čípky. Dávkování je každých 6 hodin 10-15mg/kg účinné látky, což běžně rodiči nic neřekne, proto se doporučuji řídit doporučením lékaře či dle instrukcí v příbalovém letáku nebo na krabičce, kde najdete doporučené množství s ohledem na váhu dítěte. Sirup odměříte přiloženou pipetou nebo stříkačkou, čípky se dají v případě potřeby rozříznout nožem na polovinu. Pro starší děti je možné využít i tablety, které se dají nadrtit a podat v malém množství tekutiny.

IBUPROFEN

Druhá účinná látka, které se u dětí využívá k tlumení bolestí, horečky, ale má i protizánětlivý účinek, čehož se někdy využívá i v terapii určitých druhů zánětu. Přípravky jsou volně prodejné pod názvy Ibalgin, Ibumax, Nurofen a další, opět v různých lékových formách. Nejběžněji se využívá Nurofen sirup a čípky. Dávkování je 5-10 mg/kg každých 8 hodin. Použití možné od 3 měsíců věku.

U přípravku Nurofen sirup se často v praxi setkáváme s tím, že nedojde k poklesu teploty z důvodu poddávkování. Výrobce bohužel uvádí tabulku dávkování podle věku, což je vždy mnohem více nepřesné než dávkování podle hmotnosti, které má v pediatrii své nezastupitelné místo. Např. pro věk 3-12 měsíců je doporučeno 2,5 ml sirupu 3x denně, což i laikovi musí být jasné, že váhový rozdíl mezi 3m a 12m dítětem může být i více než dvojnásobný. O správném dávkování se tedy doporučuji poradit s lékařem či lékárníkem, popřípadě se vždy řídit tabulkou podle hmotnosti a ne věku, je-li uvedena.

KOMBINACE PARACETAMOLU A NUROFENU

Kontroverzním tématem je kombinované používání těchto léčiv. Často se totiž může stát, že teplota dítěti vystoupá dříve, než je možné podat další dávku stejného léku proti horečce. Někdy se proto setkáváme s doporučením, že obě dvě účinné látky je možné střídat po 4 hodinách. Z nemocniční praxe mám zkušenost, že tato kombinace může být někdy velmi efektivní a je to jediný způsob, jak dítěti ulevit a pomoct zvládnout bolesti a vysoké horečky, sama jsem jí občas využila nejen u pacientů, ale 1x i u dcery. Nicméně v domácí péči je na místě určitá opatrnost, protože při užívání dvou různých léků současně může dojít ke “zmatkům” v dávkování, nedodržení denních maximálních dávek atp. Studie se staví k doporučení kombinované terapie spíše rezervovaně, efekt této léčby nebyl natolik zásadní, aby převážil případná rizika. (4)

Jako bezpečnější variantu tedy vidím kombinaci fyzikálních metod s podáním jednoho druhu léku proti horečce, pokud neurčí jinak lékař.

---

JAK ČASTO TEPLOTU MĚŘIT?

Na tohle neexistuje jednoznačná odpověď. Každá nemoc probíhá jinak, každé dítě reaguje vzestupem teploty různě. Pokud podáte dítěti lék, nemá cenu měřit teplotu příliš brzy, protože než nastoupá účinek léku, může dojít klidně i ke zvýšení teploty (nemuseli jsme naměřit teplotu na jejím vrcholu, ale ještě ve fázi stoupání) a rodiče se akorát vystraší. Účinek léku podaného ústy začíná nastupovat teprve až 20-30 min po jeho podání, účinek čípku je o něco rychlejší, cca po 15 minutách. Nicméně musíme dát čas ještě léčivé látce “zafungovat”, takže není vhodné přeměřovat dříve, než za hodinu od i déle. Dále přeměřujeme dle potřeby, sledujeme především stav dítěte.

---

ČÍM VYŠŠÍ TEPLOTA, TÍM VÁŽNĚJŠÍ STAV?

Od výšky teploty se nedá zcela jednoduše posoudit vážnost stavu. Důležitá je spíše dynamika, délka trvání a také případné doprovodné projevy onemocnění (krvácivá vyrážka na kůži, poruchy vědomí atp.)

---

JSOU LEPŠÍ ČÍPKY NEBO SIRUPY?

Doporučuji mít doma oboje. Čípky mají o trochu rychlejší nástup účinku, ale jejich podání není možné například v případě, že má dítě průjem. Došlo by k vyloučení čípku dříve, než se vstřebá účinná látka. Naopak pokud dítě zvrací, je čípek ideální. Není nutné mít čípky i sirup od obou dvou účinných látek, stačí vždy v jedné variantě.

---

JE MOŽNÉ KOMBINOVAT ČÍPKY A SIRUP JEDNÉ ÚČINNÉ LÁTKY?

Ano, je. Vždy je ale potřeba hlídat dávkování a dodržet předepsaný interval. Pokud podáme např. nurofenový sirup, tak za 8 hodin můžeme místo něj podat nurofenový čípek a naopak. Nikdy ale nepodávejte sirup a čípek v ten stejný moment!

---

NA ZÁVĚR

Jak tedy přistupovat k teplotě? S klidem, ale respektem. Teplota je známka toho, že se v organismu “něco děje”. V dětském věku je to jeden z nejčastějších symptomů, projevů nemoci, reakce na růst zubů či očkování. Není třeba běžet s první naměřenou teplotou k lékaři ani zbytečně panikařit, ale zajistit dítěti klid, tekutiny, být tu pro něj a stav pravidelně kontrolovat.

Kdy s teplotou k lékaři a jaké jsou varovné příznaky- o tom zase příště, už takhle je tento článek velmi dlouhý!

---

Informace zde uvedené jsou orientační a mají pouze obecnou povahu.
V žádném případě nenahrazují lékařskou či jinou odbornou péči. Na základě těchto informací, vč. popisů průběhů chorob uváděných na těchto stránkách, nelze samostatně stanovit diagnózu a léčbu, k tomu je třeba konzultace
s lékařem. Tyto stránky nepředstavují nabídku léčby na dálku. Všichni uživatelé těchto stránek souhlasí s tím, že tyto stránky používají na vlastní riziko a nebezpečí. Nelze uplatňovat nárok na náhradu škody způsobenou přímo či nepřímo využitím těchto stránek a na nich obsažených informací.

---

Zdroje:

(1)https://journals.lww.com/nursing/fulltext/2008/08000/understanding_the_pathophysiology_of_fever.45.aspx

(2) https://www.prolekare.cz/tema/antipyretika-analgetika/detail/febrilni-stavy-u-deti-moznosti-terapie-5865

(3) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5306275/

(4) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC6560148/

a další volně použité:

https://www.mayoclinic.org/diseases-conditions/fever/symptoms-causes/syc-20352759

https://www.prolekare.cz/tema/antipyretika-analgetika/detail/febrilni-stavy-u-deti-moznosti-terapie-5865