Homeopatie
Následující text jsem už v minulém roce zveřejnila formou příspěvků na instagramu, a protože vyvolal velkou odezvu (pozitivní i negativní), rozhodla jsem se ho zveřejnit i formou delšího článku na blogu.
Opakovaně mi chodí dotazy, co si myslím o homeopatii, jestli jí doporučuji, používám, jaké s ní mám zkušenosti. Nemyslím si, že mám patent na rozum, ale tímto článkem chci vyjádřit svůj názor, který možná mnohým změní pohled na celou situaci. A nebo taky ne, ale nemám v úmyslu nikoho přesvědčovat 😉 Tak, prosím, koho zajímá, jak to vidím já, ať pokračuje ve čtení.
Nebudu napínat a hned na úvod napíšu, že homeopatii nepoužívám u sebe, u naší dcery ani jí nikomu nedoporučuji. Nemám nic proti tomu, když jí někdo užívá dle svého svobodného rozhodnutí, pokud jí nenahrazuje nějakou zásadní léčbu jako je třeba chemoterapie apod. Dokonce ani nepopírám, že může na určitá onemocnění „zafungovat“, ale abychom toto mohli generalizovat a dělat z jednotlivých případů nějaké závěry a doporučení, potřebujeme jasná data a důkazy, že funguje.
Homeopatii vlastně vnímám (čistě z chemického hlediska) jako téměř neškodný cukr v tobolkách. Proč je můj postoj k homeopatii odmítavý bych ráda ukázala ze tří rovin.
1. Medicínský pohled na homeopatii
Homeopatika jsou preparáty, které se využívají v homeopatii, což je alternativní léčebná metoda založená nejen na jejich podávání, ale i na specifickém přístupu k pacientovi. Studiemi nebyl zjištěn účinek homeopatických preparátů větší než je účinek placeba (tedy látky, která neobsahuje žádnou účinnou složku a používá se buď při testování léčiv v kontrolní skupině nebo ve specifických případech také jako „lék“).
Častým argumentem pro používání homeopatik je zkušenost, že může fungovat na malé děti a zvířata. Tady je nutné zdůraznit několik věcí. Zaprvé existuje velmi malé množství studií na toto téma (máte-li takovou, co to dokazuje, pošlete mi, prosím, odkaz). Za druhé je to subjektivní pohled rodiče či pozorovatele, protože malé dítě nebo zvíře nám neřekne, jestli je mu „lépe“ a často se jedná o příznaky, které nelze objektivně měřit. A ze zkušenosti velmi dobře vím, že mnohé symptomy u dětí vymizí v momentě, kdy se uklidní rodič… Nedá se také vydávat časová následnost (tzn. že třeba taková rýma odezní v průměru za 7 dní) za příčinnou souvislost (tedy že za uzdravení může homeopatikum a ne pouze obranné mechanismy našeho těla, které si s infekcí poradily).
Teď by se mohlo zdát, že zastávám pouze synteticky a chemicky připravená léčiva. Nejen u dcery, ale i ve své „předmateřské“ praxi jsem dávala léky (především antibiotika) jen tam, kde byly skutečně indikovány. Na každý kašel a rýmu není třeba hned podat rozličné sirupy a kapky, sama ráda sáhnu klidně jen po mořské vodě do nosu při lehčí rýmě a sirupu s obsahem bylin při mírném kašli. Zároveň se mi ale nelíbí přístup, aby na jakoukoliv nemoc nebo symptom bylo ihned nasazeno homeopatikum jako “všespásný lék”.
Jak se homeopatika připravují?
Mechanismus výroby homeopatik jsme se učili již na hodinách farmakologie na medicíně, už tehdy mi přišel celý výrobní proces poměrně absurdní, např. v tradičních postupech, kdy se homeopatika připravovala ručně, se mělo skleněnou nádobkou s roztokem při výrobě 30x uhodit o koňskou kůži. Taktéž v sobě mají nést nejen otisk molekul původní látky, ze které byly připraveny, ale i energii člověka, který je připravoval. Během přípravy dochází k opakovanému a mnohonásobnému ředění, takže je ve výsledném preparátu prakticky nemožné najít alespoň molekulu původní látky (ať už léčivé látky, byliny nebo třeba extrakt z jater a srdce kachny s názvem pižmovka velká v případě jednoho z nejznámějších komerčně vyráběných homeopatik vůbec). Dnes se samozřejmě výroba homeopatik přesunula do velkých laboratoří a probíhá z velké části automatizovaně (tedy odpadá i možné „vložení“ energie člověka, který je připravuje). Toto navíc odporuje i základním principům homeopatie, kdy má být přípravek vyrobený na míru konkrétnímu pacientovi.
2. Lidský pohled na homeopatii
Jako lékařka jsem se rozhodla nepodávat a nedoporučovat homeopatii sobě ani svým pacientům. Není za tím žádné podplacení od jiné farmaceutické firmy ani to, že bych nechtěla, aby se lidé léčili „přírodně a bez chemie“. Nicméně moje znalosti mi nedovolí homeopatika doporučovat, i když opět se opakuji-nepopírám, že v určitých případech nemohou fungovat! O tom ale trochu později…
Nicméně i jako člověk s homeopatií souhlasit nemohu. Je mi velmi blízký psychosomatický přístup v medicíně a vidím v něm velkou budoucnost, můj manžel se dokonce tomuto odvětví medicíny věnuje profesionálně, takže spoustu věcí vím a znám také díky němu. Ale rozhodně bych do toho přístupu nemíchala homeopatii. Na instagramu mi dokonce přišel dotaz, jak se v tomhle s manželem shodneme, když dělá tu “psychosomatiku”. Tam ale automaticky homeopatie nepatří. Tedy pokud se bavíme o “té” psychosomatice, která má např. v Německu, kde manžel pracuje, velkou tradici a je založená na tzv. evidence-based medicine (EBV= medicína založená na důkazech, tedy na poznatcích potvrzených vědou a výzkumy). Rozhodně si pod tím nepředstavujte nějaké pochybné instituty, jako třeba nedávná kauza “Aktip” medializovaná v dokumentu České televize s názvem “Obchod se zdravím”. V psychosomatické medicíně nemá homeopatie svoje místo.
Uvedu teď příklad pro ilustraci. Pokud ke mně přijde pacient, kde už tak jaksi od začátku tuším, že by problém mohl být „jinde“ než v nějakém orgánu a potíže jsou tedy spíše funkčního charakteru, dalo by se to samozřejmě zkusit vyřešit homeopatikem. Nicméně pokud bych místo homeopatika chtěla pacientovi podat „placebo“, tedy lék, co se tváří jako lék, ale neobsahuje žádnou účinnou látku, jednalo by se o tzv. „non lege artis“ postup. Tedy takový, který neodpovídá současnému poznání medicíny a je vlastně i neetický. Proč? Protože pacient musí dát souhlas s tím, že chce užívat placebo. A tím pádem se celé kouzlo vytratí, efekt placeba je založený právě na důvěře lékař- pacient, kdy nemocný věří, že mu tabletka uleví a že bude mít takové účinky, jako mu doktor popsal. V tom tkví právě účinek placeba. Takže správně by se o podání placeba měl každý pacient dozvědět hned na začátku a málokdo tomu pak bude ještě věřit, když bude vědět, že dostává vlastně „prázdný“ lék. V případě, že by se na pacienta udělal podvod a placebo by se mu dávalo bez jeho vědomí, může to sice fungovat, ale v momentě, kdy se vyjde s pravdou na povrch, to velmi zamává pacientovou důvěrou ve svého lékaře…
V praxi jsem se několikrát setkala s tím, že např. u bolestí hlavy na psychosomatickém podkladě dojde velmi rychle k úlevě po podání léku. Do několika málo minut po spolknutí tabletky, což je vlastně farmakodynamicky nemožné, každý lék podaný ústy potřebuje určitý čas, aby měl šanci se vstřebat, zmetabolizovat v játrech na účinnou látku a krví pak být transportován na místo účinku. Ale pacient „ví“, že mu tahle tabletka uleví, a proto už samotné vědomí toho, že ji právě dostal, může vést k úlevě. Bohužel jako lékař v tomhle případě nemohu tabletky vyměnit za placebo, aniž bych to pacientovi řekla. Ale můžu doporučit homeopatikum, které má vlastně stejný účinek jako placebo. Trochu na hlavu, že? A nikdo se nepozastaví nad tím, že homeopatika nespadla z nebe, ale jsou vyráběna velkými firmami a prodávána za velké částky (např. ono nejznámější homeopatikum z kachních jater a srdce stojí cca 600 kč za balení 30 dávek!). Na rozdíl od klasických léčiv se při výrobě homeopatik nemusí dokazovat jejich účinnost, nejsou prováděny velmi drahé klinické studie a nejsou často popsány ani možné nežádoucí účinky (popřípadě je na obalu informace, že nežádoucí účinky se neočekávají).
Pokud tedy shledám, že pacient trpí funkčními potížemi a mohlo by se jednat o psychosomatické onemocnění, doporučím mu raději psychoterapii a navedu ho tímto směrem, protože podání homeopatik nevyřeší příčinu, ale pouze dočasně zamaskuje příznaky a z peněženky odčerpá finance. A podávat homeopatika na běžné nachlazení či po očkování považuji za čistý byznys, protože tělo si stejně tak dobře poradí samo…
3. Náboženský pohled na homeopatii
Setkali jste se někdy s tím, že by např katolíci odmítali homeopatika?
Pokud bych chtěli prokázat účinnost homeopatik ve studii tak, že bychom chtěli ověřit účinnou látku v nich, tak se nám to nepodaří. Protože v nich žádná účinná látka není. Proto se tedy často přesouváme při vysvětlení toho, jak homeopatika fungují, do roviny energií, bioinformací, které se otisknou do molekul vody nebo mléčného cukru, podle toho, jestli se jedná o přípravek tekutý či sypký.
A to je tedy důvodem, proč právě katolíci tento druh „léčby“ odmítají, zjednodušeně se dá homeopatie označit za „bílou magii“, což se neslučuje s křesťanskou naukou.
A jakto, že tedy homeopatie funguje, když se jedná o přípravky bez účinné látky?
Dalším aspektem v homeopatii je důvěrný vztah lékař-pacient. Tady vidím já hlavní důvod toho, proč homeopatie funguje. Je velká skupina nemocí a symptomů, které mají původ v naší psychice a emocích. Ať už se jedná o různé chronické a nevysvětlitelné bolesti hlavy, břicha, zad, bušení srdce, ale i všelijaké psychické potíže. Pacienti jsou často zoufalí, chodí od lékaře k lékaři, kteří si je přehazují jako horký brambor, výsledky vyšetření jsou často negativní, ale jim stále není dobře. Tohle je velký problém dnešní medicíny. Není čas, lékař má na pacienta pár minut, většinu z nich kouká na počítače, kde se snaží během vyšetření co nejrychleji sepsat, co mu říká pacient, popsat, co vyšetřil on sám, zkopírovat výsledky, zhodnotit je, vymyslet diagnózu, její číselný kód, zadat vše do příslušných políček, vykódovat pro pojišťovnu, přesvědčit tiskárnu, aby to tentokrát vytiskla… A samotné potíže pacienta a jeho stesky se často smrknou do věty „pacient udává…“. Proto hledají pacienti pomoc často někde jinde, i když původně chtěli třeba důvěřovat klasické medicíně. Homeopat má na ně čas, předem určený (a zaplacený), vyslechne jejich stesky, což někdy samo o sobě funguje jako terapie a doporučí jim přípravky „na míru“ jejich potížím. Ale opět jsou to „tabletky“, byť farmakologicky neúčinné, které se na daný problém předepíšou a na které se hodí zodpovědnost. Efekt je ale jen dočasný, pokud nedojde k odhalení podstaty, k čemuž by měla vést v těchto případech právě psychoterapie. Šťourat se ve svých bolístkách je někdy hodně nepříjemné. Zdlouhavé. Otvírá to staré rány, otřásá v základech mnohými vztahy. Ale je to mnohdy účinné a uzdravující natrvalo.
Co sem tímhle vším chtěla říct? Užívání homeopatik při akutních nebo infekčních potížích považuji za nesmysl, respektive není zde prokázaný účinek, že by homeopatika zkracovala dobu stonání. U funkčních poruch, které jsou často úporné, dlouhodobé, recidivující a klasická medicína je neumí vyřešit může být samozřejmě efekt homeopatik pozitivní, ale spíše se zde projevuje celý homeopatický přístup, takže v těchto případech já osobně doporučuji psychoterapii, kde jsou výsledky sice možná obtížněji dosažitelné, ale o to trvalejší. A především se pátrá po příčině potíží, ne pouze o překrytí symptomů nějakým kouzelným přípravkem…
Pár otázek, které jsem na tohle téma dostala…
Praktický lékař našeho dítěte nám přesto homeopatii předepisuje/ doporučuje, jakto?
To nevím, musíte se zeptat jeho. Každý lékař je zodpovědný za svoje rozhodnutí a činy. Já sama znám také několik lékařů, kteří homeopatii “dělají”. Ať už jsou o tom opravdu přesvědčení nebo prostě z důvodu, že “to tak maminky chtějí” a často prostě vyžadují nějaký preparát a lékař vyhodnotí jako menší zlo podání neúčinného homeopatika, než zbytečné předepsání jiného léku (jako je třeba antibiotikum apod). Já s tímto postupem nesouhlasím, ale to je asi tak jediné, co s tím může dělat 😉
Co homeopatika na podporu kojení, znám mnoho žen, kterým pomohla a laktační poradkyně je často doporučují…
Ano, tohle jsou jedny z velmi často doporučovaných homeopatik, někdy dokonce preventivně. Zajímavé je, že na podporu i zástavu laktace je používané stejné homeopatikum- pouze v jiném ředění. Ricinus communis o “síle” 5CH se používá na podporu, Ricinus communis 15 a 30 CH potom k zástavě laktace. A přitom na začátku byla stejná rostlina- skočec obecný, ze kterého se získává ricinový olej používaný v kosmetice nebo jako silné projímadlo. Docela zmatek, co? Mně tohle stačí jako dostatek důkazů o tom, že je to celé nesmysl. Kojení velmi úzce souvisí s psychickou pohodou ženy, tedy na místě je její podpoření, stejně tak jako využití blízkého kontaktu matky a dítěte “kůže na kůži”, neomezování délky ani frekvence kojení. To jsou základní kameny úspěšné laktace, ne mléčný cukr v tubičkách. A aby toho nebylo málo, podání Ricinu při kojení kritizují i samotní homeopaté (viz odkaz: https://www.pcch.cz/ricinus-na-podporu-kojeni-aneb-nejvetsi-mytus-mezi-maminkami ).
Má smysl podávat homeopatika po očkování? Preventivně nebo až při teplotách?
Zvýšená teplota nebo horečka po očkování je přirozená reakce organismu. Až na lékařsky indikované výjimky (na které Vás upozorní lékař) se jí nesnažíme zabránit preventivně podáním jakýchkoliv léků, v případě, že má dítě teplotu nad 38°C a my mu chceme ulevit, podáme antipyretika nebo využijeme některou z fyzikálních metod. Více o tomhle v článku o léčbě horečky. V podávání homeopatik po očkování smysl nevidím, neexistují ani vědecké důkazy, že by byla účinná. V tomto článku (1) bylo popsáno několik zajímavých souvislostí mezi homeopatií a očkováním. A tedy, že rodiče, kteří podávají homeopatii, radí se s “naturopaty a chiropraktiky”, očkují méně často a také jsou váhavější v podávání vakcíny MMR, protože se obávají možného poškození imunitního systému. Což mě samotnou osobně vůbec nepřekvapuje.
Zdroje:
(1) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3906279/
O homeopatii se dá najít neskutečné množství (často i protichůdných) informací. Není jednoduché se v tom zorientovat- já vám předkládám svůj pohled. Pokud si chcete o tomhle tématu něco načíst, níže dám několik odkazů…
Obrovské množství informací o homeopatii, včetně historie, principů, výroby, možných mechanismů “účinku”… včetně stovek odkazů a zdrojů na konci článku https://en.wikipedia.org/wiki/Homeopathy existuje i česká (méně obsáhlá) verze.
Informace o způsobech registrace homeopatických přípravků http://www.sukl.cz/leciva/zpusoby-registrace-homeopatickych-pripravku
Další zajímavé odkazy: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC6399603/
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5366148/
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5738588/
https://invivomagazin.sk/placebo-a-zvierata-otrepany-argument-sarlatanov-je-chybny_675.html
Informace zde uvedené jsou orientační a mají pouze obecnou povahu.
V žádném případě nenahrazují lékařskou či jinou odbornou péči. Na základě těchto informací, vč. popisů průběhů chorob uváděných na těchto stránkách, nelze samostatně stanovit diagnózu a léčbu, k tomu je třeba konzultace
s lékařem. Tyto stránky nepředstavují nabídku léčby na dálku. Všichni uživatelé těchto stránek souhlasí s tím, že tyto stránky používají na vlastní riziko a nebezpečí. Nelze uplatňovat nárok na náhradu škody způsobenou přímo či nepřímo využitím těchto stránek a na nich obsažených informací.
2 komentáře
Ivona
Perfektny clanok. Vdaka za spracovanie 🙂 Stale vsak nerozumiem preco si farmaceuticke firmy pytaju za takeho viac-menej cukriky tolko penazi. Cukor je drahsi ako ucinne latky? 🙂
Pediatrie s láskou
Asi za ty napřirozené síly ;-))