Jak na klíšťata

Původně jsem se tomuto tématu věnovat nechtěla, protože mi přišlo, že informací o klíšťatech je už všude spousta. Nicméně množství dotazů na instagramu mě přesvědčilo, že je na čase článek sepsat.

---

IXODES RICINUS

Pod tímto tajemným názvem se skrývá latinský název klíštěte obecného. Patří mezi roztoče, který se běžně vyskytuje v naší přírodě, především v trávě a na nižších keřích a křovinách, kde čeká na hostitele. Neskáče tedy ze stromů, jak se občas traduje. Za svůj životní cyklus vystřídá více hostitelů a projde několika stádii vývoje. Z vajíček v půdě, která naklade samice, se vylíhnout larvy (velmi drobné, kolem 0,8 mm). Ty potom osídlí své první hostitele (drobná zvířata), sají jejich krev a dojde k jejich přeměně na nymfy. Ty se přisají na dalšího hostitele, sají jeho krev, prochází poslední proměnou a stávají se dospělci, ti poté po splnění svého reprodukčního úkolu (oplodnění samice u samců či nakladení vajíček u samic) uhynou. Infikované může být jakékoliv stádium a také bohužel neplatí, že přisát na člověka se může pouze dospělec. Larvy jsou na kůži špatně viditelné, proto nemusíme jejich přítomnost vždy odhalit a “napitá” larva odpadne a pokračuje ve svém životním cyklu. Celý vývojový cyklus od vylíhnutí vajíčka po další nakladení vajíček (u samic) trvá 2-3 roky.

KLÍŠTĚ JAKO VEKTOR INFEKČNÍHO ONEMOCNĚNÍ

Klíště samo o sobě člověku neublíží, problémem jsou ovšem nemoci, které mohou přenášet. Ve světě je jich celá řada, v ČR je popsáno 6 různých nemocí, které klíšťata přenášejí, ale klinický význam v běžné praxi mají především dvě z nich- lymeská borrelióza a klíšťová encefalitida. O nich se zmíním později v samostatném článku.

---

PREVENCE

Panika není na místě, ale obezřetnost určitě ano. Měli bychom se snažit zabránit přichycení klíštěte na oděv, jeho přisátí a pokud už se přisaje, je důležité klíště co nejdříve odstranit. Na nás rodičích je, abychom tyto preventivní kroky dětem vysvětlili, proč jsou důležité, samy si je potom osvojí a přijdou jim přirozené. Rozhodně bych nešla cestou strašení nebo zákazů sedat si do trávy nebo si v ní hrát, protože je škoda děti ochudit o spoustu zážitků v přírodě. A klíště můžeme chytnout i při průchodu trávou, takže je lepší být před nimi “o krok napřed” a znát prevenci.

Výběr oblečení

• volíme hladké spíše světlé materiály, ze kterých klíště snáz sklouzne a je na nich lépe vidět, ideálně dlouhé nohavice a rukávy, vysoké ponožky, pokud to počasí dovolí
• pravidelně kontrolujeme, zda-li na oblečení není klíště
• po příchodu domů dítě svlečeme a oblečení vyměníme

Repelent

• patří také mezi důležité kroky v ochraně před klíšťaty
• na trhu je jich celá řada a často mi chodí dotazy, jaký jen ten nejlepší. Výhodou přírodních repelentů je jejich možná aplikace i na holou kůži, bohužel ale nedosahují takové účinnosti, jako ty běžné obsahující např. DEET (diethyltoluamid). Ty ale pro děti nedoporučuji, maximálně je můžeme nastříkat na oblečení u starších dětí.
• Sama jsem pro dceru používala a stále používám přípravek značky Bugsooter (zmiňuji čistě ze svého přesvědčení, u nás zatím funguje dobře a dcera dosud klíště neměla), používáme ho i my s manželem. Na eshopech s přírodní kosmetikou najdete repelentů celou řadu, doporučuji vždy zkontrolovat jejich složení a vhodnost pro malé děti. Nicméně i přírodní repelenty doporučuji nejprve otestovat na malém kousku kůže, obsahují často různé silice a výtažky z rostlin, které mohou citlivým jedincům způsobit alergickou reakci.
• pokud bych vybírala repelent pro starší dítě, které jede samo např. na týden na tábor, raději sáhnu po účinnější “klasice”. Proč? Přece jen nemáme dítě pod dozorem, a může dojít k pozdnímu odhalení a tudíž je zde vyšší riziko nákazy.
• aplikujeme nejen před pobytem venku, ale i v jeho průběhu, po koupání, při pocení, při odložení vrchní části oděvu
• večer nezapomeneme z kůže smýt

Prohlédnutí kůže po návratu

• kontrola toho, jestli se na dítě nepřisálo klíště, by měla být denní rutinou při pobytu venku, nestačí pouze umýt vodou a spoléhat na to, že se klíště “spláchlo”
• zkontrolujeme nejen kůži celého těla, ale i záhyby (loketní a podkolenní jamka, třísla, rýha za ušima, genitál, meziprstí…), stejně tak nezapomeneme na kštici!

---

JAK KLÍŠTĚ ODSTRANIT?

Pokud přece jen objevíme přisáté klíště, na prvním místě je důležité zachovat klid 😉 Riziko nákazy je tím menší, čím dříve je klíště odstraněno, proto doporučuji odstranit hned, jak to zjistíme a nečekat, než přijdeme domů nebo dokonce do druhého dne, aby jej odstranil lékař!

Klíště se dá bezpečně odstranit v domácích podmínkách, není nutná návštěva lékaře! Výjimkou je třeba klíště přisáté např. v blízkosti oka, v linii řas (ano, s tím jsem se v praxi setkala) nebo na jiném místě, kde si rodič na odstranění netroufne.

Zaručených metod odstranění klíštěte najdete na internetu velké množství, dokonce i mezi odborníky jsou různé názory, čím a jak klíště odstranit. Není nutné se pídit po co nejdokonalejší metodě, ale prostě bezpečně a rychle klíště odstranit bez toho, aby došlo k jeho přetržení, rozmáčknutí a tím i ohrožení nákazou pro druhého, který klíště vytahuje.

K vytažení budete potřebovat:

• gumové rukavice (pokud nemáte, nevadí)
• dezinfekci (ideálně jodovou, ale jakákoliv lepší než žádná)
• nějaký nástroj (pinzeta na odstranění klíšťat, klasická pinzeta, plastová karta na odstranění klíšťat, v případě, že nic z toho nemáte, poslouží i párátko či tyčinka k čištění uší, kousek kapesníku či ručník)

Postup odstranění klíštěte:

• pokud máte, dejte si rukavice
• na klíště stříkneme dezinfekci (vyvarujeme se použití krémů a olejů za cílem klíště “udusit”)
• klíště se snažíme z kůže “vykývat“, drží pomocí tzv. hypostomu, který nemá žádný závit, ale zpětné háčky, proto je zbytečné klíštětem točit, akorát se tak snáze rozmáčkne nebo přetrhne.
• klíště můžeme také podebrat zářezem ve speciální plastové kartě, mělo by se pustit
• pokud máme vatovou tyčinku nebo kapesník či ručník, klíště “přejíždíme” 2-3 minuty z jedné strany na druhou, dokud se nepustí
• pokud se nedaří klíště vykývat, snažíme se chytnout pinzetou co nejblíže u kůže a jemným tahem oddalovat od kůže, dokud se nepustí (nebo neodtrhne, pokud nelze jinak)
• ranku po odstranění vydezinfikujeme
• klíště zlikvidujeme a umyjeme si ruce

---

Co dělat, když se klíště “zatrhne”?

Snažíme se co největší část zbylého klíštěte “odtrhnout” pinzetou. Pokud přesto zůstane v kůži část “kusadel”, místo odezinfikujeme a sledujeme, časem dojde k vyloučení z kůže. Pokud je klíště odstraněno včas, nemusí znamenat zatržení žádný problém, protože klíště po přisátí potřebuje určitou dobu, aby došlo k přestupu bakterií či virů do těla. Zbylá kusadla v kůži tedy sama o sobě infekční nejsou.

Jak dlouho sledovat kůži a hlídat případné příznaky?

Podrobně se o lymeské borelióze a klíšťové encefalitidě zmíním v dalším článku. Projevy na kůži (typické zarudnutí s centrálním výbledem), ale i ty celkové (horečka, únava, bolest kloubů, neurologické příznaky…) sledujeme po dobu 2-3 týdnů. Proto je vhodné poznamenat si datum, kdy a kde došlo k přisátí klíštěte a při zdravotních potížích v tomto časovém “okně” vždy hlásit, že měl pacient klíště.

Ihned po odstranění klíštěte může na kůži zůstat červený flíček, pupínek nebo malá zatvrdlina. Může svědit. Jedná se většinou o lokální reakci na přisátí klíštěte a látky, které při “zakusování” do své oběti vylučuje. Je na místě tento projev sledovat, měl by vymizet v řádu jednotlivých dnů. Pokud je tomu naopak, projev na kůži se rozšiřuje či se dokonce objevuje světlý výbled v centru, navštivte lékaře.

Jak klíště zlikvidovat?

Zabalit do kousku papíru a spálit nebo spláchnout do WC, popř. zabalit do igelitového sáčku, aby klíště nemohlo vylézt a vyhodit. NIKDY klíště nemačkáme, nedrtíme holýma rukama, jedná se o potenciálně infekční materiál!

Je vhodné nechat klíště vyšetřit v některé ze soukromých laboratoří?

V dnešní době existují možnosti, jak odstraněné klíště vyšetřit. Děje se tomu tak většinou v soukromých laboratořích na přímou úhradu. Dá se vyšetřit celá řada onemocnění, nejen tedy přítomnost borrelií či viru klíšťové encefalitidy. Má to ale smysl?

Názory se (jak jinak ;-)) různí. Já osobně zastávám takový, že je toto vyšetření zbytečné a odstraněné klíště bych nenechala vyšetřit u sebe ani u dcery. Proč? Léčíme vždy až případnou nemoc, ne přítomnost infekčních částic v klíštěti. Pokud zjistíte, že klíště je “nakažené”, neznamená to automaticky, že došlo k nákaze pacienta. Případná léčba u borreliozy (antibiotika) by byla stejně nasazena až v případě klinických potíží. Preventivní podání antibiotik se nedoporučuje. Stejně tak klíšťovou encefalitidu budeme léčit až v případě, že má pacient příznaky (neexistuje navíc specifická léčba jako u borreliózy). Je to tedy zbytečné a pokud má dítě klíšťat za sezónu několik, tak i velmi finančně nákladné.

Na místě je tedy sledování příznaků po dobu 2-3 týdnů.

Co se stane, když si přisátého klíštěte nevšimneme?

Klíště saje krev většinou 2-4 dny, poté napité odpadne. Delší doba přisátí zvyšuje riziko infekce, proto je vhodné jej odstranit co nejdříve. Napité klíště (může pocházet i z domácích zvířat) bezpečně zlikvidujeme.

---

Zdroje:

foto v úvodu: https://www.ashburnmagazine.com/features/faces-of-lyme-ashburn-is-a-hot-spot-for-lyme-disease/

Odborné informace jsem čerpala ze stránek http://szu.cz/tema/prevence/klistova-encefalitida

https://emedicine.medscape.com/article/1413603-technique?src=ppc_google_rlsa-traf_mscp_emed_md-6mo_englang-global-int&gclid=Cj0KCQjwoaz3BRDnARIsAF1RfLeJy2JVkKVq5GO5Nc7B9xpMQ_PcIcJSPU8va-fDcFztRYAyU8ZWQNEaAvGJEALw_wcB

---

Informace zde uvedené jsou orientační a mají pouze obecnou povahu.
V žádném případě nenahrazují lékařskou či jinou odbornou péči. Na základě těchto informací, vč. popisů průběhů chorob uváděných na těchto stránkách, nelze samostatně stanovit diagnózu a léčbu, k tomu je třeba konzultace
s lékařem. Tyto stránky nepředstavují nabídku léčby na dálku. Všichni uživatelé těchto stránek souhlasí s tím, že tyto stránky používají na vlastní riziko a nebezpečí. Nelze uplatňovat nárok na náhradu škody způsobenou přímo či nepřímo využitím těchto stránek a na nich obsažených informací.