Kojení – prakticky

A teď článek o kojení trochu více prakticky.

---

TĚHOTENSTVÍ

Považuji za vhodné, aby se maminky začaly o kojení zajímat již v době těhotenství, spoléhat na to, že se po porodu vše nějak „samo“ udělá je trochu risk, lepší je zjistit si potřebné informace v klidu a s předstihem. Přípravě na samotný porod je mnohdy věnováno spoustu času, ale tomu, co bude po narození dítěte následovat, se již často nevěnuje tolik pozornosti. Ideální je tedy připravit se nejen na samotný porod, ale i na kojení a péči
o novorozence.

---

Informace lze získat buď v rámci nějakého předporodního kurzu (dejte na reference ideálně od blízké kamarádky, které důvěřujete), schůzky s laktační poradkyní nebo formou samostudia, např. na stránkách Laktační ligy najdete opravdu velké množství informací, včetně poradny a „Národní linky kojení“, kde se můžete poradit. 

---

Prsní žlázy procházejí změnou v průběhu celého těhotenství. Zvětšují se, mění se jejich struktura, ke konci těhotenství se již mohou objevit první kapičky mateřského mléka (resp. kolostra). Taktéž dochází ke změně barvy dvorců a bradavky vlivem hormonálních změn (ztmavnutí), aby se staly lépe viditelné pro novorozence. Dříve se doporučovalo užívání formovačů bradavek v případě, že jsou ploché či vpáčené, nyní se od tohoto již odstupuje, protože dítě se nepřisává pouze na bradavku, ale i velkou část dvorce. Základem úspěšného kojení tedy není tvar bradavek, jejich velikost ani to, jak vystupují nad povrch dvorce, ale to, jak dobře se dítě přisává.

---

PO PORODU

Porodem to nekončí, porodem vše teprve začíná! Začátky kojení mohou být samozřejmě ovlivněny průběhem porodu, ale bylo by chybou se upínat jen na to, jak proběhne porod. Události v prvních hodinách a dnech po porodu jsou neméně důležité! Nejprve bych se ráda zmínila o tzv. poporodním bondingu. Tedy období bezprostředně po porodu, kdy je nahý a ještě neumytý novorozenec položen mamince na hruď/ horní část bříška, tak, jak to dovoluje ještě nepřestřižená pupeční šňůra. Takto by měli společně setrvat první hodiny po porodu, kde by mělo proběhnout i první přisátí se dítěte na matčin prs. Udává se ideálně do cca 30 min od porodu, ale důležitější, než koukat na hodinky, je všímat si bdělosti a aktivity novorozence a toho, jak hledá bradavku (otevírání úst, vystrkování jazyka, “klování” do hrudníku matky, odsouvání nohami…to vše jsou vrozené reflexy, které umožňují novorozenci se přisát) . Kontakt „kůže na kůži“ je důležitý i v následujících dnech pro správný rozvoj laktace i pouta mezi matkou a dítětem, bohužel není vždy adekvátně podporován nebo realizován (oblečený novorozenec položený na matčině noční košilce není “skin to skin”, oba dva se musí dotýkat nahou kůží, novorozenec ideálně pouze v plence, jako prevence podchlazení je nutné zakrýt matku a novorozence na její hrudi společnou přikrývkou).

V případě plánovaného císařského řezu je taktéž provedení bondingu vhodné, pokud to dovolí zdravotní stav dítěte a matky, nicméně praxe se liší nemocnice od nemocnice a je vhodné se domluvit v té konkrétní, kde bude sekce provedena.

Pokud je porod ukončen akutní sekcí, většinou nelze bonding provést, ale je potřeba si uvědomit, že často je to život zachraňující výkon. Na tomhle místě bych ale ráda zdůraznila, že i tak může maminka kojit bez jakýchkoliv problémů, přesto může déle trvat, než se laktace rozběhne. Proto je vhodné se připravit na všechny alternativy a neupínat se jenom na tu jednu, která je zdánlivě „správná“. Psychická pohoda a vyrovnanost maminky je totiž pro správný nástup laktace také velmi důležitá!

---

PRVNÍ DNY A TÝDNY

I přesto, že je kojení přirozené a evolučně staré jako lidstvo samo, mohou být maminky v začátcích překvapené, že to neprobíhá podle jejich představ a spontánně. Není třeba se za to stydět. Kojení může být ze začátku nepříjemné až bolestivé, bradavky si musí zvyknout, i v případě, že je technika kojení správná. Každá žena je jiná, má jiný práh bolesti, dokáže rozdílně vnímat potřeby dítěte i svoje. Je důležité se při kojení uvolnit, být v příjemné poloze, nemyslet na nezdar a naopak si důvěřovat, že kojení zvládnu. Bolest a citlivost bradavek by samozřejmě měla postupně ustupovat, v opačném případě je potřeba zavčas pátrat po možné příčině. Kojení se nemá řídit dle předem stanovených časových intervalů, ale dle potřeb dítěte. Prakticky to může znamenat velmi časté kojení klidně v intervalech několika desítek minut, které ale není vhodné (především v prvních dnech a týdnech) omezovat. Tedy kojit na požádání, bez omezení frekvence i délky jednotlivých kojení (tedy neexistuje “správný” počet minut na jednom prsu!). Kojení neslouží pouze k získávání mateřského mléka, ale i k uspokojení sacího reflexu, proto děti mohou sát i tzv. „nenutritivně“, kdy nezískávají mléko, ale i toto sání je velmi důležité pro stimulaci hormonů matčina těla a tvorbu mléka. Kojení je dynamický proces, který se neustále mění, proto není vhodné se upínat na určitý režim, ale přijímat změny v potřebách dítěte, především co se týče frekvence a délky kojení.

Od rutinního vážení před a po kojení se již ustupuje, je doporučeno pouze v případech, kdy je lékařsky indikováno, poté je vhodné vážit alespoň 12 až 24 hodin, abychom získali představu o množství vypitého mléka, z jedné hodnoty nemůžeme stanovovat závěry. Nicméně je důležité sledovat aktivitu dítěte u prsu i mimo kojení, sledovat signály ke krmení a také počet pomočených plen, který by měl být mezi 6-8/den. V porodnicích je dnes již téměř samozřejmostí, že se praktikuje tzv. rooming-in systém, kdy jsou matka a dítě po celou dobu pobytu spolu v jedné místnosti. Maminka se tak velmi rychle naučí rozpoznávat projevy svého miminka a může na ně rychle reagovat.

Více než čas a intervaly od posledního kojení je dobré sledovat svoje dítě, novorozenec je bdělý poměrně malou část dne, a proto je nejlepší registrovat již časné známky zájmu o kojení, jako např. otvírání pusinky, rytmické pohyby jazyka, které simulují pohyb při kojení, snaha
o sání zaťatých pěstiček či jejich olizování, otáčení hlavičky ze strany na stranu s otevřenou pusinkou (hledání bradavky), taktéž to může být tzv. „klování“ pokud je miminko na hrudi matky a tímto oťukáváním maminčina hrudníku se snaží najít bradavku a přisát se. Pokud tyto časné známky promeškáme a dítě začne plakat, je mnohem obtížnější, aby se správně přisálo.

---

DOKRM A TEKUTINY

Podávání umělého mléka by mělo být vždy indikováno lékařem, v případě nutnosti dokrmu je nejprve ideální volit vlastní odstříkané mléko podané alternativním způsobem (cévkou na prsu, kdy je tenká cévka vložená ústním koutkem do úst miminka tak, aby nezrušila podtlak a dítě současně saje z prsu a cévkou přijímá další mléko, existuje i varianta se sáním prstu, ale zde nedochází k současné stimulaci prsní žlázy, přesto je tato metoda stále lepší, než použití jakýchkoliv lahviček). Ty totiž mohou (i přesto, že jejich výrobce hlásá, že tomu tak není) techniku kojení pokazit, protože z nich mléko teče mnohem snadněji než z prsu a způsob sání je jiný.

Na požádání kojené prospívající děti nepotřebují během plného kojení žádné jiné tekutiny, a to ani v případě zvýšené teploty těla či horkého počasí. Zvýšenou ztrátu či potřebu tekutin si hradí miminko tak, že zvýší frekvenci či dobu sání na prsu nebo jej vyžadují častěji. Samozřejmě je nutné v těchto případech dítě sledovat, případně se poradit s lékařem! Podávání vody, čajů či šťáv se tedy nedoporučuje a kojeným dětem dáváme tekutiny až s prvními příkrmy.

---

DUDLÍK

Používání dudlíků u novorozenců a před ustálením laktace může být rizikové, proto je vhodné se mu vyvarovat. O problematice dudlíků se zmíním v nějakém dalším článku podrobněji.

---

KDYŽ SE NEDAŘÍ

Bohužel se poměrně často stává, že žena neodchází z porodnice s dostatečným množství informací ohledně kojení, doma se pak už nemá s kým poradit a rady na internetových diskuzích jsou často protichůdné
a nevhodné. Proto je velmi důležité, aby měla i nadále možnost se poradit s odborníky a získat podporu.

Já sama jsem čerpala a dosud čerpám (nejenom) z informací Laktační ligy, která má velmi podrobné informace na svých stránkách a také síť certifikovaných laktačních poradkyň po celé zemi. I já sama jsem konzultaci laktační poradkyně využila u první dcery, když už jsem si sama neuměla poradit s jednou konkrétní situací a potřebovala jsem znát názor druhé osoby.

---

Proto opravdu apeluji na všechny maminky, které se trápí a mají s kojením nějaký problém, aby se na laktační poradkyni neváhaly obrátit co nejdříve, často si tím ušetří spoustu bolesti, slz a trápení se.

---

Pro úplnost ještě zmíním, že Laktační liga není jedinou organizací na podporu kojení, množství zajímavých informací a rad najdete i např. na stránkách Mamila.sk, Přirozené kojení… Taktéž školí svoje vlastní poradkyně. Pokud se začtete pozorně, zjistíte, že v některých názorech a doporučeních se rozcházejí. Protože každá žena a každý vztah matka-dítě je unikátní, je přirozené, že mohou existovat odlišné názory a doporučení. Já osobně mám k některým doporučením z Mamily výhrady a nepovažuji je za vhodné, proto odkazuji maminky raději na Laktační ligu. Každopádně jako všude- je to o lidech, takže se doporučuji poptat v okolí a zjistit si reference na dostupné certifikované laktační poradkyně, a priori nezavrhuji žádnou organizaci.

---

Informace zde uvedené jsou orientační a mají pouze obecnou povahu.
V žádném případě nenahrazují lékařskou či jinou odbornou péči. Na základě těchto informací, vč. popisů průběhů chorob uváděných na těchto stránkách, nelze samostatně stanovit diagnózu a léčbu, k tomu je třeba konzultace
s lékařem. Tyto stránky nepředstavují nabídku léčby na dálku. Všichni uživatelé těchto stránek souhlasí s tím, že tyto stránky používají na vlastní riziko a nebezpečí. Nelze uplatňovat nárok na náhradu škody způsobenou přímo či nepřímo využitím těchto stránek a na nich obsažených informací.