Nachlazení

První článek ze série “nemocí” jsem zvolila záměrně o nachlazení. Je to jedno z vůbec nejčastějších onemocnění v každém věku, které má většinou mírný průběh a dochází téměř vždy k plné úzdravě, přesto může někdy pěkně potrápit, především úplně nejmenší miminka.

---

Jedná se o virové onemocnění horních cest dýchacích, existuje celá řada virů, které mohou onemocnění způsobit, a proto se s ním setkáváme opakovaně v průběhu celého života. Šíří se kapénkovou infekcí, ale i kontaminovanými předměty a přímým kontaktem.

Příznaky jsou poměrně známé a typické, od bolesti hlavy a v krku, přes kýchání, sekreci z nosu nebo kašel. Může být přítomné nechutenství, únava a také zvýšená teplota.

U novorozenců a kojenců může být prvními příznaky neklid, pláč, potíže při kojení (odmítání prsu, zadýchávání, časté pouštění prsu při kojení), časté noční buzení, ale i zvracení a kašel, protože dochází k dráždění dolních dýchacích cest zatékajícím sekretem z nosu.

---

RÝMA

Vůbec nejčastěji se u dětí setkáváme s akutní rhinitidou, což je prostě všem známá rýma. Správně se vlastně jedná o tzv. rhinosinusitidu, protože je vždy postižená i sliznice vedlejších dutin nosních.

Prvními příznaky je pocit svědění sliznice v nose, kýchání, může být i únava, bolest hlavy či zvýšená teplota. Následuje pocit ucpaného nosu (vlivem překrvení sliznic), tlak v nose i dutinách a začíná se objevovat řídká vodnatá sekrece. Často dojde ke ztrátě čichu, může se objevit i drobné krvácení z nosu, protože sliznice je křehká a krvácí tak mnohem snadněji i po drobném podráždění. Opuchnutí sliznice postupně v čase mizí, sekrece z nosu houstne, mění se na hlenovitou, je průhledná až bíle zbarvená. Hlen je nutné z dýchacích cest odstraňovat (smrkání, odsávání, u dětí i polykání), protože je to živná půda pro bakterie, které se v něm množí jako houby po dešti. Toto se ovšem děje běžně a čirý sekret se mění na žlutozelený až zelený. Nicméně není vždy nutné podávat antibiotika, pokud nedojde k postižení dutin, vzestupu teploty, přetrvávající hnisavé sekreci z nosu či zhoršení stavu. Většinou si tělo poradí samo.

---

ZAJÍMAVOST PRO ZVÍDAVÉ: Nepřestane mě fascinovat, jak daleko se lidské bádání dostalo. A tak i u “obyčejné” rýmy známe velmi podrobně mechanismus, jakým se viry dostanou do našeho organismu, jak se množí a jaké to má následky. Nejběžnějšími viry způsobujícími rýmu jsou tzv. rhinoviry. Přenos probíhá kapénkami, přímým kontaktem či přenesením vlastní rukou, která se předtím “infikovala” na kontaminovaném předmětu. Rhinoviry mají pro svoje množení rádi nižší teplotu, než je teplota lidského těla, což dutina nosní trvale ochlazovaná vdechovaným vzduchem, je. Hlavně v zimě! Povrchové buňky nosní sliznice mají na sobě receptor, do kterého virová částice přesně zapadne. Tak si otevře “dveře” dovnitř buňky, kterou následně “přesvědčí”, aby virové částice začala množit. Čím více virových částeček v buňce je, tím více je napínána, až prostě najednou praskne, její obsah se vylije a virové částice nasedají na další buňky a proces se opakuje ve větší míře. Tohle všechno samozřejmě nezůstane bez povšimnutí našeho imunitního systému, který na místo “boje” začne posílat buňky imunitního systému (pomocí krve, navíc dojde k překrvení, aby se více obranných buněk dostalo do nosní sliznice). Dojde tak ke vzniku lokálního zánětu a otoku. Kde je zánět, tam jsou také mediátory zánětu, tedy látky, které způsobují další reakci, způsobují rozšíření cév, dráždí nervová zakončení v nose (což způsobí kýchání, bolest). Taktéž dochází ke dráždění hlenových buněk, které ve zvýšené míře tvoří hlen. U zdravého jedince dojde v průběhu 7-10 dní k vymizení zánětu a tedy i k úzdravě.

Zajímavé video včetně podrobností a přesných názvů receptorů atd zde: https://www.youtube.com/watch?v=8lSHRbwDfns

---

LÉČBA

Jistě jste již někdy zaslechli, že neléčená rýma trvá týden a léčená 7 dní. Délku onemocnění tedy nedokážeme nějak zásadně ovlivnit, ale dokážeme zmírnit příznaky, ulevit od nepříjemných pocitů a také vhodnou péčí zabránit komplikacím.

---

PÉČE O DUTINU NOSNÍ

• smrkání či odsávání
• proplachování nosu fyziologickým roztokem nebo slanou vodou několikrát denně dle potřeby
• nosní kapky s účinnou látkou

Smrkání

Čím dříve naučíte děti smrkat, tím lépe. Ideální trénovat v době, kdy žádnou rýmu nemají, aby si tento návyk osvojily. Ukažte dětem, jak smrkáte vy, rády se učí nápodobou!

Odsávání

Odsávat či neodsávat? Opět se setkávám s množstvím názorů, jestli je tato metoda škodlivá nebo užitečná. Hlen stagnující v dýchacích cestách je ideální živná půda pro bakterie, může být rizikem pro přestup infekce do středního ucha, zabraňuje také tomu, aby se účinné látky z nosních kapek dostaly na sliznici. Ležícím kojencům hlen zatéká do krku, může dráždit dolní dýchací cesty ke kašli, taktéž při napolykání velkého množství hlenu mohou děti zvracet nebo mít průjem. Proto je opravdu vhodné hlen šetrně odstraňovat. Ale pozor na to, kdy s odsáváním začít!

Jak poznat, jestli je nos ucpaný hlenem nebo oteklou sliznicí?

Jednak podle doby trvání, na začátku nejprve dochází k opuchnutí sliznic, sekret je minimálně, poté řídký vodovitý. Také podle “zvuku”- dítě dýchá ústy, funí, ale neslyšíme bublání a chrčení v nose. Na začátku rýmy, kdy je oteklá sliznice a sekret řídký vodový je odsávání zbytečné-naopak můžete poranit křehkou nosní sliznici postiženou zánětem. Takže tam si vystačíme se slanými roztoky a nosními kapkami.

V momentě, kdy se ale objeví hustý hlen, je potřeba jej z dýchacích cest odstraňovat. Odsávaček je velké množství, každému se osvědčí něco jiného. Já sama používala “ústní” odsávačku, ta verze na vysavač mi nevyhovovala, protože mi přijde nepraktické stále vytahovat vysavač, hlavně v noci. V případě, že se objeví příměs krve, doporučuji odsávání přerušit.

Odsávání není určitě škodlivá metoda, přesto přistupujte s rozumem a citem. Každé dítko je jiné a při každé další rýmě se naučíte lépe rozeznávat průběh a to, kdy je potřeba odsát!

---

Fyziologický roztok a “mořská” voda

Jak se zorientovat v množství výrobků na trhu? Buď se můžete poradit v lékárně nebo vybrat podle následujících informací.

Fyziologický roztok je určen jednak k preventivnímu proplachování dutiny nosní, ale také k čištění a použití při mírnější rýmě, jedná se o vodný roztok chloridu sodného (koncentrace 0,9%NaCl). Slané “mořské” roztoky jsou k dostání v různých variantách, kromě soli obsahují i jiné minerály a stopové prvky:

• izotonický roztok (tj obsahuje 0,9%NaCl jako fyziologický roztok)-použití preventivně, na čištění nosu, rozředění hlenu, vhodný i při rýmě
• hypertonický roztok (tj. více než 09% NaCl)- uvolní ucpaný nos, zmenší otok sliznice, ředí hleny, ideální při rýmě, nepoužívá se preventivně, většinou nejsou určeny pro děti do 6 měsíců
• hypotonický roztok (tj. méně než 0,9% NaCl)- pro běžné čistění a zvlhčení nosní sliznice, nepoužívá se při rýmě

---

TIP: Fyziologický nebo izotonický “mořský” roztok doporučuji mít neustále doma v lékárničce i na cestách, je to dobrý pomocník na čištění nosu a zvlhčení nosní sliznice, využití mají preventivní, ale můžeme použít i v začátku rýmy, než si opatříme jiné přípravky.

Existují i přípravky obohacené o éterické oleje (ty nejsou doporučené pro nejmenší děti, mohou dráždit) nebo třeba dexpanthenolem, který může být nápomocný při zklidnění sliznice.

---

Nosní kapky s účinnou látkou

Sem patří roztoky s tzv. vazokonstrikčními látkami, tedy takové, které sníží otok sliznice a způsobí tak lepší průchodnost dutiny nosní. Opět se doporučuji poradit v lékárně, kde vám vyberou koncentraci účinné látky pro konkrétní věk dítěte. Používají se pouze několikrát denně (2-3x) v průběhu prvních 3-5 dní trvání rýmy, max 7 dní. Patří sem kapky jako Nasivin, Olynth, Otrivin, Sanorin a mnohé další.

Na výběr máme také různé možnosti aplikace nosních roztoků. Klasické kapky s kapátkem mohou být užitečné u nejmenších dětí, které pouze leží. U straších dětí a dospělých je nutné zajistit jejich aplikaci vleže. Osobně doporučuji kupovat výrobky s aplikátorem, který po stlačení vytvoří aerosol. Jejich použití je jednodušší, hygieničtější a roztok se lépe rozprostře v dutině nosní. Před prvním použitím je potřeba několikrát naprázdno stlačit volně do prostoru, aby se systém tekutinou naplnil, poté zasunout aplikátor do nosu, druhou rukou přitlačit křídlo druhé nosní dírky a v nádechu aplikovat.

Tohle se nám samozřejmě u malých dětí nepodaří, takže se spokojíme s tím, že dítěti prostě aplikujeme kapky do nosní dírky, náklon volíme lehce směrem od nosní přepážky, tedy směrem “ven”.

Aby byly nosní kapky účinné, je potřeba, aby se dostaly přímo na nosní sliznici! Proto je nutné před jejich podáním nos vyčistit odsátím nebo se pořádně vysmrkat. Jinak skončí v hlenu a nedostanou se tak na místo jejich určení. Ideální je také přítomnost dvou osob, pokud se miminko brání a šermuje rukami, můžeme si pomoct tak, že mu je po dobu aplikace zabalíme k tělíčku pomocí látkové pleny.

---

Kontroverze: Někteří autoři upozorňují, aby tyto tzv. “dekongesční” kapky nebyly vůbec používány u dětí do 6 let. Důvodem mohou být nežádoucí účinky, protože se samozřejmě malé množství účinné látky vstřebává do organismu. U nejmenších dětí je tedy na zvážit přínos versus rizika, dodržovat dávkování a především doporučenou koncentraci pro daný věk (poradí v lékarně) a taktéž volit co nejkratší dobu užívání. Pro běžnou rýmu s mírným průběhem si tedy vystačíme pouze s roztoky slané/mořské vody. Tato opatření považuji za rozumný kompromis.

---

Antibiotika

Na běžné nachlazení či rýmu antibiotika nefungují, proto je po lékaři nežádejte, jedná se totiž nejčastěji o virová onemocnění. Je to zbytečné a velmi nevhodné, protože nadměrné užívání antibiotik zvyšuje rezistenci bakterií. Antibiotika jsou vyhrazena na léčbu komplikací jako je zánět dutin či zánět středního ucha, ale rozhodně není vhodné je podávat preventivně, aby k těmto komplikacím nedošlo! Ani ve formě “oblíbených” antibiotických nosních kapek, které se připravují v lékárně a bývaly často indikované, i přesto, že nezkracují dobu trvání rýmy.

---

Režimová opatření

• zvlhčování vzduchu (namočený ručník či plena do blízkosti místa na spaní ev. zvlhčovač vzduchu)
• zvýšená poloha horní poloviny těla (vždy naklonit celou matraci, ne pouze podložit hlavu u dětí do 1 roku, tj. umístíme např klín pod matraci a tak nakloníme o cca 15 stupňů)
• pokud máte inhalátor, je možné inhalovat fyziologický roztok nebo vincentku, zvlhčí celé dýchací cesty

---

KOMPLIKACE

Nebývají časté, ale mohou se vyskytnout. Nejčastěji je to již výše zmíněný zánět dutin či středního ucha, kdy dojde k tzv. bakteriální superinfekci, tedy na zánětem postiženou sliznice nasednou ještě bakterie, které využijí “oslabení” a začnou se množit. Na zánět dutin nás upozorní výrazná bolest, zvýšená teplota nebo horečka, zapáchající zelený až zelenohnědý sekret z nosu, zvracení a celková nevolnost. Zde je nutné navštívit lékaře co nejdříve. S touto komplikací se setkáváme spíše u větších dětí, kojenci a batolata ještě nemají dutiny zcela vyvinuté.

Zánět středního ucha u dětí se projeví také prudkou bolestí, zvýšenou teplotou nebo horečkou, někdy i výtokem z ucha, pokud už dojde k prasknutí bubínku vlivem tlaku zánětlivého sekretu ze středouší a toho, že bubínek je zánětlivým výpotkem macerovaný. I pouhé podezření na zánět středního ucha patří na ORL, kde dítě vyšetří otoskopem a rozhodnou o další léčbě.

U kojenců je někdy těžké rozlišit možné komplikace. Pokud je dítě neklidné, plačtivé, špatně spí, odmítá stravu, ublinkává, zvrací nebo má teplotu, je vhodné vždy kontaktovat lékaře.

Kojené děti mohou u rýmy špatně sát, odtahovat se, pouštět se v průběhukojení a zadýchávat se. Proto je důležité jim před kojením nos uvolnit- odsátím, vykapáním.

---

Mateřské mléko

A co kapání mateřského mléka do nosu? Běžně se s tímto doporučením setkávám, nicméně se mi nepodařilo dohledat žádné relevantní informace ani studie na tohle téma. Pravděpodobně se vychází z předpokladu, že mateřské mléko obsahuje sekreční protilátky a také látky, které mohou působit antibakteriálně (např laktoferin), taktéž mléko může pomoci z nosu odstranit hleny, které rozředí a dítě je potom většinou spolkne. Nicméně přítomnost protilátek a antibakteriálních složek v mateřském mléce samo o sobě neznamená, že mateřské mléko je všelék, obsahuje i bakterie určené do trávicího traktu a také živiny, které se mohou na vzduchu rozkládat. Takže to, jestli mateřské mléko stříkat do nosu nebo ne, nechám na zvážení každého…

Já sama osobní zkušenost nemám a při rýmě jsem “pouze” kojila, což považuji za nejlepší využití mateřského mléka při tomto stavu.

---

Zdroje:

https://www.commoncold.org/understand.htm

https://www.pediatriepropraxi.cz/pdfs/ped/2013/06/17.pdf

---

Informace zde uvedené jsou orientační a mají pouze obecnou povahu.
V žádném případě nenahrazují lékařskou či jinou odbornou péči. Na základě těchto informací, vč. popisů průběhů chorob uváděných na těchto stránkách, nelze samostatně stanovit diagnózu a léčbu, k tomu je třeba konzultace
s lékařem. Tyto stránky nepředstavují nabídku léčby na dálku. Všichni uživatelé těchto stránek souhlasí s tím, že tyto stránky používají na vlastní riziko a nebezpečí. Nelze uplatňovat nárok na náhradu škody způsobenou přímo či nepřímo využitím těchto stránek a na nich obsažených informací.