Nošení-prakticky

V předchozím článku jsem se poměrně široce rozepsala o nošení dětí v šátku či nosítku. Tady už se tedy nebudu věnovat polemice o tom, jestli se jedná o vhodnou metodu nebo ne, ale zmíním praktické tipy, jak na to, jaká jsou základní pravidla a co se osvědčilo mě samotné za nosící pomůcky při první dceři.

---

V ČEM NOSIT?

Správné a bezpečné nošení dětí v nosící pomůcce reprezentují dvě základní velké skupiny. Šátky a nosítka. Často narazíte na pojem „ergonomické nošení“ a „ergonomické nosítko“. Zorientovat se na trhu, kde většina prodejců chce jediné- a to prodat- může být poměrně náročné. Proto je třeba pochopit základní teorii toho, jak nosit dítě, aby to pro něj bylo pohodlné a bezpečné. Díky tomu pak poznáte, které nosítko je vhodné a které ne, a zaslouží označení „visítko“, tj. dítě visí za rozkrok.

---

Jak má takové “ergonomické” nošení vypadat?

• správná pozice dolních končetin– kyčle i kolena musí být pokrčená, zaujímají jakoby tvar písmene “M”, tzn. pokrčená kolena výše než kyčle. Proč? Hlavice kosti kyčelní je takto správně “zacentrovaná” v kyčelní jamce, dítě v nosící pomůcce nesedí (!).
• látka šátku či nosítka musí sahat od podkolení jamky k podkolenní jamce, toto je důležité, protože kdyby končila v průběhu stehýnka, bude docházet k tomu, že okraj látky bude tlačit měkké tkáně (a v nich i probíhající nervy, cévy) proti stehenní kosti, což bude nejen nepohodlné a bolestivé, ale může dojít i k otokům nožiček nebo útlakům nervů.
• pokud je oblast nosítka v mezinoží příliš úzká, můžeme se setkat s pojmem “visítko”, ve kterém dítě visí za rozkrok. Taková nosítka nejsou vhodná pro správný vývoj kyčlí, protože váha dolní končetiny má tendenci “vytahovat” hlavici kosti kyčelní z jamky místo toho, aby v ní byla správně uložená.
• zádová opěrka by měla sahat tak vysoko, jak je to nutné v konkrétní fázi vývoje, pokud dítě ještě samo nesedí, musí mít látku přes celou výšku zad a nesmí mít ruce venku, nezpevněná horní část zad musí být pevně podepřená. Pokud již dítě samo sedí, může mít ruce venku.
• při spánku je nutné zafixovat hlavičku (roztažením šátku nebo kapuckou), ale vždy dbát na to, aby byly průchodné dýchací cesty, zároveň uzpůsobit činnost, kterou děláme, se spícím dítětem se nebudeme předklánět či se nějak prudce a rychle pohybovat, aby mu hlava neklimbala ze strany na stranu.
• záda, a tudíž i páteř, by měla být zakulacená, pokud je dítě vzhůru a pozoruje okolí, mohou být záda narovnaná (v krční a hrudní oblasti), po usnutí a položení hlavičky se zakulatí.
• nenoste děti čelem ven, jednak se takto nedá zajistit správné postavení kyčlí a také to není vhodné s ohledem na přemíru podnětů, kterou takto dítě získává, a kterým se nemůže „bránit“, v případě, že je dítě nošeno čelem k rodiči, může si při únavě opřít hlavu o jeho hruď a případně usnout, pokud je nošeno obráceně, toto nelze a v případě, že usne, hlava mu přepadne dopředu a “klimbá” v návaznosti na pohyb nositele.

---

Je lepší nosítko či šátek?

Tohle si musí zvážit každý sám. Někteří rodiče se obávají toho, že šátek na sebe nezvládnou “namotat”. Stačí ale trochu cviku, nechat si poradit od někoho, kdo má s nošením zkušenosti nebo se podívat na videa, kterých je na tohle téma velké množství.

Za mě osobně poskytuje šátek lepší oporu především pro úplně nejmenší kojence, navíc je variabilnější, co se týče používání různých druhů úvazů. Šátky jsou tkané, takže pruží do více směrů a dokážou se tak lépe přizpůsobit tělíčku dítěte, často poskytují i lepší komfort pro rodiče. Není se opravdu čeho bát, po pár úvazech se z toho stane rutina.

Nosítka mohou být “rychlejší” na nasazení, ale i u nich je potřeba dbát na správné nastavení, dotažení popruhů, správně zvolenou výšku zádové opěrky i šířku mezinoží. Existují nosítka vhodná i pro novorozence, já osobně s nimi zkušenost nemám, pro tuto věkovou kategorii preferuji šátky (nejvíc se mi osvědčil elastický šátek). Tímto jejich použití nezavrhuji, ale pro takto malé děti je obzvlášť důležité dbát na správné nastavení! Pro chodící děti nebo na krátké přesuny může být nosítko velmi praktické, protože starší děti chtějí nošení a chození často střídat.

Pouštět se tady do nějakého přehledu šátků, různých materiálů a gramáží nebudu. Na internetu najdete velké množství recenzí na toto téma (stejně tak, co se týče nosítek), já sama se v testování pomůcek nevyžívám, našla jsem si svoje “osvědčené” a těch se budu držet i u druhého dítěte. Existují i půjčovny nosítek, kde si můžete vyzkoušet, co vám bude vyhovovat případně nějaké regionální “nosící” skupinky, kde můžete požádat ostatní maminky o vyzkoušení a doporučení různých pomůcek.

---

V ČEM JSEM NOSILA DCERU JÁ?

Vůbec první šátek, který jsme využívali, byl elastický šátek značky Hoppediz. Za mě je tento druh šátku ideální na začátek, i přesto, že většina nosících poradkyň považuje za “univerzálnější” klasický pevný tkaný šátek, protože elastický nevydrží tak dlouho, od určité hmotnosti se začne miminko prověšovat. Nicméně na malé miminko mi přijde ten elastický “příjemnější”, lépe se mi s ním pracovalo, protože je měkký jako “tričko” a není ho tolik do ruky. Dá se předvázat na těle a miminko do něj poté vložit. Taktéž jeho pořizovací cena není vysoká, takže do začátku ideální, pokud nevíme, jestli bude nošení miminku vyhovovat.

Jako druhý jsem měla celobavlněný šátek české značky “Loktu she“. Byl opravdu skvělý, nosila jsem v něm dceru často a ráda, velmi dobře se s ním pracovalo. Kolem roku už jsem ale začala preferovat více nosítko, proto šel dělat radost do jiné rodiny. Vyzkoušela jsem ještě další dva vysněné šátky české značky Omnifera, miluji jejich jednoduchý design i vlastnosti! Oba dva byly s různými příměsemi, které zlepšují nosící vlastnosti. Vlněný „Inception“ odletěl do Švédska a „Kubistu“ s hedvábím mám připravený na druhé miminko.

---

Šátky byly pouze pro mě, manžel chtěl nosit v nosítku (já cca od 1,5 roku dcery také nosila téměř výhradně v nosítku), takže jsme na začátek pořídili nosítko značky Tula model Free to grow, vhodné cca od 2 měsíců.

Byli jsme s ním spokojení i přesto, že neposkytuje úplně nejlepší oporu v oblasti přechodu hrudní a krční páteře a člověk si musí s nastavením trochu “vyhrát”. Má ale (pro mě) velmi příjemný bederní pás i ramenní popruhy. Absolvovalo toho s námi opravdu hodně-let letadlem, výlety do hor a dovolené, růst zoubků, horečky… Kolem roku a půl začalo být dcerce malé, a proto jsme jej vyměnili za tehdejší novinku na trhu, pokračovací nosítko slovenské značky Sestrice, se kterým jsem byla opravdu velmi spokojená, je velmi pohodlné, dobře nastavitelné, vychytané do posledního detailu. Proto jsem si základní verzi tohoto nosítka (určenou cca od 3m věku) koupila i pro miminko, nově mají dokonce i verzi “newborn”, která vypadá také velmi dobře!

---

Určitě se nejedná o jediný možný “seznam” nosících pomůcek. Recenzí najdete na internetu opravdu hodně, stejně tak každému druhu postavy vyhovuje něco jiného… Proto berte tento článek jako možnou inspiraci.

---

Všechny značky zmiňuji čistě ze svého přesvědčení, nejedná se o placenou reklamu, protože vím, že orientace na trhu může být náročná a některé maminky tak ocení moje tipy a zkušenosti. Já sama jsem se rozhodovala především podle toho, aby byla nosící pomůcka vhodná, bezpečná, ale také podle designu, nicméně ten určitě nehrál hlavní roli. Taktéž jsem ráda podpořila české a slovenské značky, kterých je na trhu velká spousta a jejich nabídka je opravdu pestrá!