Opalovací přípravky

Druhý článek ze série “s dětmi na slunci”. Jak zajistit dětem bezpečný pobyt na sluníčku najdete v předchozím článku.

---

CO TO JSOU OPALOVACÍ KRÉMY A PROČ JE NUTNÉ JE POUŽÍVAT I U DĚTÍ?

Jedná se o speciální přípravky, které obsahují UV filtry, tzv. sunscreeny. Dokáží ochránit naši kůži před škodlivým UV zářením. Na trhu je celá řada přípravků v různých formách (krémy, mléka, oleje, pěny, roztoky, tuhé tyčinky…), zorientovat se v nabídce není úplně jednoduché. Existují dva typy možné ochrany, fyzikální a chemické UV filtry. Ty se často v přípravcích také kombinují.

FYZIKÁLNÍ UV FILTR

Fyzikální (anorganické) filtry působí tak, že odrážejí a rozptylují paprsky UV záření, které potom neproniká hlouběji do kůže. Jsou to většinou různé oxidy titanu či zinku. Působí ihned po nanesení a také nepodléhají žádné přeměně vlivem slunečního záření, takže nevznikají látky, kterou mohou vyvolat alergickou reakci. Jsou ideální pro děti, ale jejich zdánlivou nevýhodou je to, že zanechávají viditelný bílý film na kůži, což je sice nepříjemný efekt kosmetický, ale zároveň lépe vidíme, kde jsme dítě namazali a kde ne. Aby nebyly krémy “tak bílé”, snaží se výrobci částečky oxidů zmenšovat (tzv. mikronizace). To s sebou ale nese další riziko, pokud se dostaneme až na velikost částic v řádu nanometrů. Nemáme ještě dostatek důkazů o tom, že by nanočástice byly zcela bezpečné, protože mohou pronikat do buněk a ovlivňovat tak jejich funkci. Na druhou stranu není ani dostatek důkazů, že by byly zdraví škodlivé, ale já osobně doporučuji se jim vyhýbat, protože využití nanotechnologií je stále ještě v procesu a definitivní data chybějí. Proto je lépe se krémům s nanočásticemi vyhýbat, výrobci mají povinnost přítomnost nanočástic uvádět na obalu.

Fyzikální filtry poskytují ochranu proti UVA i UVB záření.

Minerální filtry jsou vhodnější pro děti trpící atopickým ekzémem.

Jak poznáme fyzikální UV filtry ve složení? Většinou se tímto rád pochlubí výrobce sám na obalu, pokud se jedná o přípravek obsahující pouze minerální filtry (100% mineral, mineralische, minérale…), ale ve složení hledejte: TITANIUM DIOXIDE, ZINCI OXIDUM Také by vás mělo ještě zajímat označení “non-nano” (bez nanočástic).

CHEMICKÝ UV FILTR

Chemické (organické) filtry jsou látky, které UV záření pohlcují a jeho energii přeměňují na teplo, zároveň dochází ke změně jejich struktury. I přesto, že se jedná o látky neustále nově vyvíjené a testované, metabolity, které přeměnou na dopadu UV záření vznikají, mohou být pro některé jedince alerginizující. Některé jsou také škodlivé pro mořské korály a živočichy. Jejich výhodou je, že jsou „příjemnější“ pro uživatele, nezanechávají bílý film a lépe se roztírají. Krémy s tímto typem ochrany je třeba na kůži aplikovat cca 30 min před sluněním, musí se vstřebat do horní vrstvy kůže, aby byl jejich účinek správný.  Chemické filtry se často s výhodou kombinují s fyzikálními. Do chemických filtrů patří i tzv. hybridní UV filtry, které fungují na podobném principu jako ty fyzikální, tedy odraz UV záření místo jeho pohlcení. Měly by být bezpečnější.

Sloučenin je opravdu celá řada a jejich kombinací se dá zajistit ochrana proti UVA i UVB záření.

Jak poznáme chemické UV filtry ve složení? Dnes se používají už výhradně novější a modernější filtry, které mají vysokou bezpečnost. Je jich celá řada, určitě nezmíním všechny (neuvádím ani jejich chemické označení). Nicméně pokud si zadáte jednotlivé látky do vyhledávače, velmi rychle se doberete výsledku, o jaký filtr se jedná. Patří sem např: Mexoryl SX, Mexoryl XL, Tinosorb S, Etylhexyl triazon, bisoctrizol… Tinosorb M a Tinosorb A2B– chemické filtry, které se minimálně vstřebávají a vykazují vlastnosti fyzikálních filtrů Ve složení se vyhýbejte: kyselina paraaminobenzoová, benzofenony, u dětí také látce octokrylen

---

SPF
Dalším parametrem, který nás zajímá, je tzv. faktor SPF (sun protection faktor). Tady pozor, jedná se o účinnost přípravku pouze proti UVB záření, proto je nutné zkontrolovat, jestli je na krému i uvedeno, že chrání proti UVA. Zjednodušeně se dá říct, že nám SPF faktor udává, jak dlouho můžeme být na slunci než dojde k zarudnutí kůže. Např. při použití SPF 30 dojde k zarudnutí po 30x delší době než u kůže bez ochrany (minimální doba pobytu bez zarudnutí se určí podle fototypu, např. pro typ I, tedy blond a rezavé vlasy se světlou kůží s pihami je to pouze 3-10min!). Nicméně jedná se o hodnotu teoretickou, v praxi dochází ke kratší době ochrany z důvodu nedostatečného množství opalovacího krému, koupání, pocení, otírání…

Neexistuje přípravek, který by poskytoval 100% a časově neomezenou ochranu.

---

JAK VYSOKÝ SPF VYBRAT PRO DĚTI?

Pro děti volíme vysoký SPF. Většina dětských krémů se prodává s SPF 30 (filtruje až 97% UVB záření) nebo s SPF 50 (kolem 98%). Krémy označené SPF 50+ dokáží absorbovat až 98,3%. S nižšími SPF se u opalovacích prostředků pro děti příliš nesetkáváme. U dětí se nedoporučuje používat faktory nižší než SPF 20.

Řídíme se nejen fototypem dítěte, na začátku sezóny používáme vyšší, stejně tak u moře nebo na horách.

Při pročítání různých zdrojů jsem se dopracovala k různým názorům. Pro zjednodušení bych to shrnula takto, ale nejedná se o jediný správný názor.

• SPF 50 (50+): použití u moře a na horách, na začátku sezóny v našich podmínkách, pro nejmenší děti (kojence a batolata), pro děti s velmi světlou kůží, pihami, blond nebo rezavými vlasy
• SPF 30: běžné použití v našich podmínkách
• SPF 20: pro starší již opálené děti, na běžné použití a kratší časové úseky či konec sezóny

---

JAK SE V TOM VŠEM ZORIENTOVAT A JAK VYBRAT SPRÁVNÝ PŘÍPRAVEK?

• chranu proti UVA i UVB záření
• vysoké SPF 30-50, ne nižší než 20
• odolnost proti vodě
• u dětí do 2 let věku bychom měli preferovat používání opalovacích krémů založených pouze na využití fyzikálních UV filtrů, bez nanočástic. Pro starší děti je to již na rozhodnutí každého rodiče, čemu dá přednost, ale vždy volíme přípravky určené pro děti.
• používání opalovacích prostředků ve věkové skupině 0-6 měsíců je poměrně kontroverzní, jejich kůže je mnohem více propustná. Tyto děti nepatří na přímé slunce ideálně vůbec. Pokud není jiná možnost, odhalená místa je nutné samozřejmě namazat (volíme 100% minerální filtry, SPF 50 (50+) a přípravky vhodné pro tuto skupinu dětí), ale primárně se snažíme přímému slunci vyhýbat a co nejvíce používat fyzikální ochranu (klobouk, běžné oblečení případně to s UV filtrem)
• před použitím opalovacího krému “naostro” je vhodné nově zakoupený přípravek otestovat pro jeho snášenlivost. Tedy aplikace malého množství na kůži a sledování případné reakce.

---

JAK SPRÁVNĚ OPALOVACÍ PŘÍPRAVKY POUŽÍVAT?

• aplikace dostatečného množství– nejčastější chyba a důvod nedostatečné ochrany je příliš malé množství opalovacího přípravku! Ideální je namazat 2x za sebou, zatřou se tak všechna místa, na která se při prvním mazání nedostalo.
• natření všech odhalených částí těla včetně boltců, krku, nosu, hřbetů rukou a nártů u nohou
• pravidelné “přemazávání”– po koupání, utírání ručníkem či používání županu, po válení v písku či při pocení. Ideálně přemazat každé 2 hodiny (hlavně u moře!).
• nepoužívat prošlé či dlouho otevřené přípravky (každý má na sobě uvedeno, za jak dlouho po otevření se musí spotřebovat).
• jakákoliv ochrana je lepší než žádná

---

NECHCI MAZAT DÍTĚ ZBYTEČNOU “CHEMIÍ”, MŮŽU POUŽÍT PŘÍRODNÍ OLEJE?

V poslední době se internetem šíří informace o tom, že některé rostlinné oleje (např. malinový, karotkový, kokosový, olivový) mají přirozeně vysoké SPF. Bohužel se tyto informace šíří i díky indické studii z roku 2009 (1), které ovšem měla závažné nedostatky, neuváděla úplné složení výrobků a nedokázala vysvětlit mechanismus účinku přírodních olejů. Co se týče přírodních olejů, nebylo potvrzeno, že by některý z nich měl „zázračně“ vysoký SPF, je velmi těžké určit, jaký vlastně mají, protože neexistují nějaké jednotné podmínky pro jejich výrobu ani testování, takže klidně se může stát, že takový olej má SPF třeba jen 2! Což je opravdu velmi málo… I přesto, že by to byla lákavá představa, rozhodně používání olejů nedoporučuji. Samozřejmě mohou být součástí opalovacích přípravků- jako přídavné a pomocné látky, zajišťují lepší konzistenci, mohou mít antioxidační potenciál atd, ale VŽDY musí být přítomný ještě chemický či fyzikální UV filtr. Stejně tak nedoporučuji domácí přípravu opalovacích prostředků, nejsme schopni zajistit stálost, nemůžeme výrobek otestovat, jak vysoké SPF vlastně má, přípravek může časem žluknout nebo se srazit…

Někdy se v honbě za co nejčistším složením zapomíná na to nejdůležitější– že dětská kůže je citlivá, tenčí, obsahuje méně kožního pigmentu melaninu a stejně jako kůže dospělých má “paměť”- tedy každé spálení si její buňky “pamatují” a může být v budoucnu rizikem, i když se zarudlá spálená kůže oloupe a do pár dní zcela zahojí…

---

JAK TO MÁM JÁ?

Sama se snažím nepoužívat na dceru zbytečné kosmetické přípravky, pečlivě vybírat jejich složení, ale rizika nadměrného působení UV záření na kůži jsou známá, mechanismy, jak se to děje, podrobně popsané a tohle je oblast, kde si opravdu nedovolím riskovat. A čím tedy dceru mažu?

Asi vás zklamu, ale konkrétní značky zde uvádět nechci. Nejsem s žádnou spojená, neznám přesné postupy jejich výroby ani marketing, takže se rozhoduji podle složení. Navíc si nemyslím, že existuje jeden jediný správný a dokonalý přípravek vhodný pro všechny…

Do 2 let jsem používala striktně 100% minerální filtry, SPF 30 a 50 podle situace, s atesty pro děti, bez nanočástic. Nevadí mi jejich bílá hustá konzistence, beru to jako daň za jejich bezpečný profil, navíc tak lépe zkontroluji, kde jsem zapomněla namazat. Letos v jejích 3 letech jsem poprvé sáhla po kombinovaném přípravku, protože v létě žádnou dovolenou u moře ani velké slunění neplánujeme, takže mazat celé tělo budu výjimečně. Pro sebe volím přípravky jak s chemickými, tak i fyzikálními filtry, manžel preferuje ty chemické, nesnáší bílý povlak na kůži.

---

CO DĚLAT PO SLUNĚNÍ A POUŽITÍ OPALOVACÍCH PŘÍPRAVKŮ?

Důležité je kůži pořádně umýt od zbytků krémů. Stačí k tomu voda a mýdlo. Poté je vhodné kůži hydratovat, můžeme použít přípravky po opalování (výhodou je, že obsahují různé látky – antioxidanty, zklidňující složky jako panthenol, výtažky z aloe vera či jiných rostlin…). Popřípadě využijeme alespoň běžný hydratační krém.

Pokud přece jen došlo k zčervenání pokožky, není třeba panikařit, ale pro příště se poučit a zvýšit ochranu. Kůži je opět vhodné šetrně omýt a následně ošetřit a namazat, ideální jsou opět zklidňující přípravky s panthenolem nebo aloe vera, můžeme je předtím vychladit v lednici. Určitě doporučuji doma mít nějaký SOS přípravek na spálení od sluníčka, dá se použít i na drobné popáleniny v domácnosti.

---

A JAK JE TO S VITAMÍNEM D? NEBUDE HO KVŮLI MAZÁNÍ SE NEDOSTATEK?

Studiemi toto potvrzeno nebylo (2). Vitamín D se v kůži začíná tvořit již při několika málo minutách při oslunění naší kůže, takže k jeho dostatečnému množství stačí, když na nás dopadne přímé slunce jen několik minut denně, např. při různých přechodech po venku atd. Navíc se nám ani při pečlivém používání opalovacích prostředků nepodaří dokonale natřít všechna místa v dostatečné vrstvě. Vitamin D získáváme také ze stravy (vejce, ryby).

U dětí do 1 roku věku podáváme vitamin D i v letních měsících tak, jak určil ošetřující lékař. Podání nepřerušujeme.

---

Informace zde uvedené jsou orientační a mají pouze obecnou povahu.
V žádném případě nenahrazují lékařskou či jinou odbornou péči. Na základě těchto informací, vč. popisů průběhů chorob uváděných na těchto stránkách, nelze samostatně stanovit diagnózu a léčbu, k tomu je třeba konzultace
s lékařem. Tyto stránky nepředstavují nabídku léčby na dálku. Všichni uživatelé těchto stránek souhlasí s tím, že tyto stránky používají na vlastní riziko a nebezpečí. Nelze uplatňovat nárok na náhradu škody způsobenou přímo či nepřímo využitím těchto stránek a na nich obsažených informací.

---

Zdroje:

Volně použité články:

https://www.solen.cz/pdfs/der/2019/02/10.pdf

https://www.pediatriepropraxi.cz/pdfs/ped/2017/02/09.pdf

https://www.pediatriepropraxi.cz/pdfs/ped/2016/02/05.pdf

(1) http://www.phcog.com/article.asp?issn=0973-1296;year=2009;volume=5;issue=19;spage=238;epage=248;aulast=Kapoor

(2) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC6899926/