Příprava na miminko – Pediatrie s láskou

V předchozím článku jsem se rozepsala o tom, jak se jako rodina připravujeme na miminko. Co se týče přípravy “materiální”, tak musím říct, že v tom druhém těhotenství to prožívám zase úplně jinak. Nemyslím si, že bych to s dcerou nějak extrémně řešila, ale jako každá prvorodička jsem chtěla mít hezkou výbavu, i když třeba spoustu věcí jsem nekupovala nových a nevadilo mi to. Je to přirozené, že chceme mít před příchodem miminka všechno nachystané, koupené, často i věci, které jsme původně neplánovali, ale raději jsme je pořídili “pro jistotu”.

Instagram, všudypřítomná reklama i pouhé rozhovory s kamarádkami často přinesou další “červíky”, že ještě nemáme tohle a tamto. Je těžké to ustát, navíc po materiální stránce se na miminko chystá mnohem “snadněji”. Stojí to sice peníze, ale člověk si může napsat přesný seznam včetně počtu kusů bodyček a odškrtávat položku po položce. Ale připravit se psychicky je mnohem těžší, protože nevíme, jaké to bude, co nás čeká… Chybějící věci můžeme doobjednat několika kliknutími na internetu, přebytečné prodat na bazaru, ale s realitou, která přijde po porodu, se takhle jednoduše vyspořádat nejde. A neznámého se člověk přirozeně bojí, takže často tyhle obavy jednoduše překryjeme tím, že se soustředíme na výběr kočárku nebo studování toho, který krém na zadek je ten nejlepší.

Nemáme pro miminko pokojíček, který bych mohla sdílet na instagramu, neměli jsme ho ani pro dceru. Oblečení pro miminko jsem vytáhla z krabic, zbytek si půjčila po synovci, kočárek i dva šátky si nechávám ty stejné, co jsem měla na naší holčičku. Nejsem minimalista a nikdy nebudu, máme doma spoustu zbytečností… Neberte to tedy jako chlubení se či jedinou správnou cestu, ale ráda bych “nahlas” napsala, že miminko potřebuje hlavně vaši lásku, náruč, rodičovskou sebedůvěru a je mu jedno, jestli pro něj ten “instagramový” pokojíček máte nebo ne. Ale pokud po něm opravdu toužíte, je to v pořádku jej pro miminko nachystat. Jen se nenechte “semlít” okolím a tím, co vidíte v lákavé nabídce všech možných obchodů, protože realita je často jiná… Svět se smrkne na předměty dostupné na dosah vaší paže, když dítě usne po kojení v náručí a vy se bojíte zvednout, aby se nevzbudilo…A jak tak tiše oddechuje na vaší hrudi, všechno kolem se zastaví a zaplaví vás láska a pocit vděčnosti, protože pohled na to spící křehké miminko je prostě nejvíc…

Ale nebudu se tady tvářit, že stačí otevřená náruč a to je všechno. Samozřejmě se připravuji i “materiálně”, sháním výbavu a objednávám plenky. Přesto se to snažím dělat rozumně, a proto vám (hlavně třeba pro maminky, které čekají první miminko), přináším pár tipů. Jedná se o moje osobní postřehy a zkušenosti.

Oblečení

V prvních velikostech se mi nejvíce osvědčily celorozepínací overálky na patentky (zip mi přišel hodně “tvrdý”), zavinovací body s dlouhým rukávem (krátký rukáv využijete pro miminko málokdy, max v parném létě), tepláčky a polodupačky s širokým měkkým lemem, pozor na úzké gumy v pase nebo příliš pevné “náplety”, miminko mohou škrtit a ztěžovat vyprazdňování a odchod “prdíků”, u polodupaček by měla být dostatečná velikost “ťapiček“, aby netáhly chodidlo, také nejsou vhodné na použití do šátku nebo nosítka- táhnout nožičku a krčí prstíky (na nošení tedy tepláčky+ponožky/capáčky nebo větší punčochy). Nepořizuji také žádné rifle (pro nechodící děti nechápu jejich smysl, vlastně i mnohem déle…), rádoby cool tenisky a boty “do kočárku” (zbytečně utlačují nechodící nožičku a nezajistí dostatečný tepelný komfort), trička a vůbec věci do pasu, které se neustále shrnují. Pro ležící miminko jsou zkrátka nepraktické. Pro dceru jsem samozřejmě měla šatičky, ale spíš “na parádu”, na běžné nošení jsem je používala zřídka. Do kočárku i šátku se mi osvědčily “kukličky” na hlavu, hlavně z merina, i když nejsou tak roztomilé jako všemožné čepice s oušky. Funkčních věcí z merino vlny jsem pro dceru moc neměla, ale pro druhé dítě mám v plánu pořídit víc.

Mnohdy maminky neví, kolik kusů od čeho pořídit. My doma máme sušičku, takže stačí o něco méně než kdybych musela spoléhat na schnutí na vzduchu (hlavně v zimě). Počty uvádím orientační, vždy je myšleno od jedné velikosti. V 50 jich třeba tolik nemám, tu miminko moc neunosí, pokud se nenarodí nedonošené, nachystáno mám pro začátek do vel. 62, něco málo i v 68. Nemá cenu dopředu kupovat oblečení třeba do roku, protože nevíte, jak rychle bude miminko růst a také se mohou měnit jeho i Vaše preference, a co vyhovovalo ze začátku, nemusí později…Dokoupit se dá vždycky, pokud bude třeba miminko hodně blinkat a vy nebudete stíhat sušit. Nachystáno mám:

bodýček s dlouhým mám cca 7-8 ks, krátkých mám tentokrát minimum (mimi se narodí na podzim)
overálků na spaní cca 5 až 6 ks
polodupaček tak 4 ks, nějaké punčochy a pár tepláčků (2-3 ks)
ponožky asi 6 párů, nějaké teplejší měkké látkové “botičky”, do nosítka potom pletené, fleecové nebo softshelové capáčky
zateplené overálky, kombinézky– 1-2 ks od dané velikosti
čepičky cca vždy 2 teplé a 2 tenké od velikosti, kukličku po jedné
mikina či svetřík– preferuji zateplený overálek, takže max 2 až 3 od velikosti
novorozenecké rukavičky (2 páry) a pak i nějaké teplejší (často součástí kombinéz , kdy stačí jen konec rukávu “přetáhnout”, pro ležící miminko ideál)
deky různé tloušťky (asi 2-3), látkové plenky (viz níže)

Kočárky a šátky

Kočárek máme po dceři, přiznám se, že to byla jedna z mála věcí, kde u nás zvítězil design, má sice velkou korbu, ale sportovní verze má “korýtkové” sezení, což nebývá fyzioterapeuty někdy zcela schvalováno, ale vždy záleží na čase, kolik v něm dítě tráví. Fusak mám jeden podzimní fleecový a jeden zimní zateplený.

Nosící pomůcky mám opět některé ještě po dceři. Pokud se rozhodnete nosit, doporučuji na začátek elastický šátek, i přesto, že většina nosících poradkyň považuje za “univerzálnější” klasický pevný tkaný šátek, protože elastický nevydrží tak dlouho. Nicméně na malé miminko mi přijde ten elastický “příjemnější”, lépe se mi s ním pracovalo, protože je měkký a není ho tolik do ruky, také se předváže na tělo a miminko se do něj pak jen vloží. Taktéž jeho pořizovací cena není vysoká, takže do začátku ideál, pokud nevíme, jestli bude nošení miminku vyhovovat.

Elastický šátek nahoře (Hoppediz)
Pevný tkaný s hedvábím dole (Omnifera)

Nejsem úplný příznivce nosítek pro novorozence, správně uvázaný šátek poskytuje vždy lepší oporu, ale na trhu jich také existuje celá řada, konkrétní zkušenosti nemám, využívala jsem až nosítka určené pro staršího kojence. V záloze mám ještě pevný šátek české značky Omnifera, který jsem si schovala po dcerce a využívala tehdy asi do roku věku. Nosítka často ocení spíše tatínci, my jsme měli nosítko Tula free to grow (není úplně ideální co se týče opory v oblasti hrudní páteře a krku, ale dobře se upravuje velikost a my jsme byli vlastně spokojení). Jedinou nosící pomůcku, kterou jsem teď koupila pro miminko novou, bylo nosítko od slovenské značky Sestrice, které využijeme asi od 3m věku. Po dceři máme i verzi “plus” a za mě to bylo tak skvělé nosítko, že jsem bez váhání koupila i tu menší verzi, ještě na začátku těhotenství, když vyšel naprosto nádherný motiv “hor” a já ho musela mít! Údajně chystají verzi nosítka vhodnou i od narození. O nošení mám rozepsaný celý článek, tohle je jen takový praktický nástřel toho, co mám ve výbavě.

Nosítko pro starší děti (Sestrice, verze Plus)

Kosmetika– méně je více. Nekupuji zbytečné zásoby ani velká balení. Je vhodné mít pár menších balení “do začátku”, klidně vzorky a poté koupit až podle toho, jakou bude mít miminko kůži a jak bude na přípravky reagovat. Na tohle téma se pokusím ještě někdy rozepsat více, pro ilustraci napíšu, co jsem pořídila pro miminko nyní:

šetrné dětské mýdlo k umývání zadečku po každé stolici, na tělo a vlasy dle potřeby
pleťový krém na tělo dle potřeby, vyhovuje mi konzistencí více než olej, ten doporučuji spíše na masáže miminek
malé balení krému na ochranu kůže v plenkové oblasti (u dcery nebylo nutné používat pravidelně po každém přebalení, ale to se nedá generalizovat)
mast se zinkem na opruzení
přípravek k ošetření pupku (60% líh z lékárny nebo Cutasept) plus sterilní čtverečky či gázové smotky
nachystané mám ještě nůžky s kulatou špičkou, digitální teploměr, odsávačku hlenů a rektální rourku

Vanička– tady vás zklamu, žádného favorita nemám 😉 Miminko plánuji ze začátku koupat v umyvadle, protože s malým novorozencem se mi tak nejlépe manipuluje a máme poměrně široké a “tvarově příznivé” umyvadlo. Je vhodné ho do vody dávat zabalené v látkové plence, není to pro děti takový “šok” a při koupání poslouží pak jako měkká výstelka na dně vaničky, ale celou dobu držím miminko zároveň na ruce. Až bude držet hlavičku, máme po dceři tu instagramem profláknutou vaničku shnuggle, které byla skvělá- kromě prvních pár týdnů či měsíců, kdy se mi v ní s malinkatým nezpevněným miminkem špatně manipulovalo. Nezavrhuji ani klasickou vaničku a látkové lehátko, ale z prostorových důvodů jsme měli tuto a dcera koupání v ní zbožňovala. Místo teploměru do vody používám ruku, ale nic proti nim nemám 😉 Nachystané mám i 2 ručníky s kapuckou, ale dá se použít i velká plena nebo swadler.

Lehátka, sedátka– neměla jsem pro dceru, nekupuji ani teď. Může to být fajn pomocník, ale opět je nutné dbát na to, aby v něm dítě netrávilo příliš času, protože dětem se samozřejmě líbí, že vidí kolem sebe a někdy potom nechtějí trávit čas na zemi, což je pro jejich motorický vývoj velmi důležité! Když už bych pořizovala, tak určitě “obyčejné”, ne žádné vibrační ani houpací a snažila se minimalizovat čas v něm strávený. Hojdavak zatím také nepořizuji.

Spánek– tohle je tak rozsáhlá kapitola života s dítětem, že se zmíním jen heslovitě. Navíc psát, co bude miminku vyhovovat a kde a jak bude spát je trochu předčasné, protože realita může být úplně jiná než co si naplánujeme. Co máme tedy přichystané? Postýlku máme klasickou dřevěnou, bude v naší ložnici, na mé straně. Na první měsíce mám hnízdo po dcerce, využívala jsem ho při ní asi do 5m, ale pouze v postýlce na spánek. Místo dek a zavinovaček jsem pořídila (a mám dobrou zkušenost) se spacím pytlem, který se dá rozepnout odspodu. Monitor dechu si plánuji zase půjčit (nabízí třeba některé nemocnice, je to lepší než kupovat bazarový, protože prošel odborným servisem!), u dcery jsem jej používala v případě, když byla sama v postýlce či přes den spala sama v pokoji (což se stalo tak možná 3x ;-). Pro společné spaní nelze využívat, takže v momentě, kdy jsme její postýlku bez bočnice připevnili k té naší, zrušila jsem ho. Jak to bude teď uvidíme “za pochodu”.

Postýlka pro malé miminko by neměla obsahovat žádné plyšáky, polštáře, volně umístěné deky apod. Je to nejen lapač prachu, ale hlavně může dojít k zaboření hlavičky do předmětu či přetažení přes hlavu, zablokování dýchacích cest a následnému udušení! Platí samozřejmě pro nejmenší kojence, tříletá dcera už používá běžně peřinku i tenký polštář a plyšáků si do postýlky natahala víc než dost.

Plenky– plánuji opět kombinovat látkové a jednorázové eko (ale to je pěkná věda, takže pouštět se do doporučení, které jsou ty nej, nebudu!). Jde mi především o snížení množství odpadu. Látkové mám po dceři (bílé čtverce ještě dokonce po manželovi 😉 a eko jsem prozatím objednala 3 druhy po 1 balíku, abychom vyzkoušeli, které nám budou vyhovovat. Ubrousky používám pouze na cesty popřípadě na “stáhnutí z nejhoršího”, po stolici vždy doporučuji omýt kůži zadečku vodou a šetrným dětským mýdlem! Přebalovací podložky používám doma pratelné, na cesty jednorázové.

Látkové pleny– nemyslím teď ty na přebalování, ale na různé podkládání, na utírání atd. Opět mám po dceři klasické tkané čtvercové (pod hlavičku, aby nepoblinkala podložku, na odříhnutí, na utření zadečku po umytí, jako bryndák…), vhodné jsou i ty větší 120 cm a také několik velkých elastických “swadlerů”, ty byly velmi praktické a používáme je prakticky dosud (jako osušku, podložku, deku, turban na vlasy…)

Noční světýlko– v ložnici nemám žádnou lampičku, takže jsem měla malé přenosné noční světýlko, abych miminko (a sebe) nebudila velkým světlem a zároveň si zvykalo na rytmus den-noc. Mám takové vajíčko, kterému se dá měnit intenzita záření. Opravdu skvělý pomocník- “a přitom taková blbost” 😉 Dá se využít i později na večerní čtení nebo pokud se dítě bojí samo v pokojíčku…

Odsávačka, lahvičky, dudlík, umělé mléko– odsávačku mateřského mléka mám po dceři, doporučuji si alespoň zjistit, kde se dá případně půjčit nebo se zeptat kamarádek, není nutné pořizovat novou. Lahvičky ani UM neplánuji, věřím tomu (a těším se), že budu opět kojit. V tomhle spoléhám na pozitivní mysl a předchozí zkušenost, vždy se dá dokoupit, kdyby bylo třeba. Navíc žádná lahvička není vhodná při kojení, může pokazit techniku sání, proto je lepší pro případný dokrm koupit tenkou cévku s označením CV-01 (CN-01), kádinku nebo stříkačku, pokud chcete přece jen mít něco “pro jistotu”. Dudlík koupený mám (ortodontický, ne žádné designové “bambule”), jestli budu dávat, to se ještě uvidí, určitě ne v prvních týdnech před ustálením laktace. Na tohle téma jsem toho napsala už dost, tak kdyžtak hledejte příslušný příspěvek či článek. Jsem si vědoma rizik užívání dudlíku (ovlivnění kojení, při dlouho zvýšené riziko zánětu středního ucha, otevřený skus či jiné deformity čelisti…), na druhou stranu třeba takové cestování v autosedačce bychom bez něj s dcerou nezvládly, takže uvidíme, jak tomu bude teď…

Ostatní– určitě jsem nezmínila všechno, samozřejmě máme spoustu věcí po dceři- hračky, knížky, různé látkové plenky, muchláčky, osušky, deky, hrací podložku s hrazdičkou… Takže výše zmíněný výčet neberte jako konečný, ale spíš inspiraci a mojí vlastní zkušenost, protože zorientovat se na trhu může být poměrně náročné!

Je fajn být připraven, ale v dnešní době se dá opravdu spousta věcí dokoupit pár kliknutími na internetu, takže není potřeba dělat velké zásoby čehokoliv.