Zvracení a průjem- kdy k lékaři, prevence
V druhém článku věnovaném tématu akutní gastroenteritidy se zaměřím na to, jak rozpoznat u dítěte vážnost stavu a kdy se dostavit k lékaři. Určitě doporučuji pročíst i předchozí článek, informace na sebe navazují, ovšem rozhodně nenahrazují návštěvu lékaře!
Infekční průjem doprovázený zvracením je v dětském věku poměrně běžné a spíše nezávažné onemocnění. Projde si jím většina dětí, některé i opakovaně. Většinou tento stav zvládneme sami doma, ale v některých případech může mít vážnější průběh a je nutná návštěva lékaře nebo i dokonce hospitalizace. Vzhledem k tomu, že se často jedná o vysoce infekční onemocnění, je vhodné (v době ordinačních hodin) nejprve lékaři zavolat a domluvit se na případném postupu, abychom zamezili nákaze ostatních pacientů v čekárně.
DEHYDRATACE
Tedy stav nedostatečné hydratace organismu, kdy dojde k takovým ztrátám tekutin, které už nedokáže tělo adekvátně kompenzovat. Toto je stav, kterého se u průjmu a zvracení obáváme nejvíce, čím mladší dítě, tím je na místě větší obezřetnost. Samotný průjem a zvracení je totiž většinou tzv. samolimitující onemocnění, tedy dojde k úzdravě bez následků a často i bez léčby.
Pokusím se laicky vysvětlit, k čemu dehydratace vede: Pokud máme v těle nedostatek vody, odrazí se to negativně na náplni našeho cévního systému. Krev je zahuštěná a tělo reguluje “kam jí bude posílat”, aby bylo zajištěno prokrvení důležitých orgánů (mozek, srdce, plíce). Takže dojde ke stažení cév v okrajových částech těla, aby se “ušetřilo”, stejně tak se snižuje prokrvení některých orgánů např. ledvin. Srdce a plíce na tento stav také zareagují- zvýší se srdeční akce, aby se krev rychleji dostala tam, kam má, stejně tak se zvýší dechová frekvence, aby se červené krvinky stíhaly při průchodu v plicích okysličovat. Z počátku jsou to změny důležité pro zachování správné funkce organismu, ale pokud se stav nelepší a dehydratace se prohlubuje, tělo už nestíhá dále kompenzovat a dochází k rozvoji mnohem vážnějších poruch (zástava močení, ovlivnění vědomí). To jsou už stavy, které vyžadují lékařský zásah.
Poznat stupeň závažnosti dehydratace nemusí být pro rodiče úplně jednoduché. Níže je běžně užívané rozdělení dehydratace podle stupně závažnosti, podle kterého se řídíme i v klinické v praxi. Pokud nevíme aktuální váhu dítěte před onemocněním, nevadí, řídíme se podle dalších příznaků.
Závažnost dehydratace se vyjadřuje ve 3 stupních:
- mírná– váhový úbytek do 5% hmotnosti, dítě je při vědomí, chová se jako obvykle, pociťuje žízeň, koncové části těla jsou dobře prokrvené, kůže růžová. Močí s frekvencí jako obvykle, ale moč může být trochu tmavší. Dýchá klidně, srdeční tep může být lehce zvýšený. Tento stav je většinou ještě dobře zvládnutelný v domácích podmínkách.
- střední– váhový úbytek 5- 10% hmotnosti, dítě je při vědomí, ale může být neklidné, plačtivé (především kojenci a batolata), později i spavé a letargické. Starší děti udávají velkou žízeň. Koncové části těla jsou studené, bledé, u malých kojenců po rozbalení můžeme pozorovat mramorovanou kůži, taktéž při pláči se již nemusí objevovat slzy, sliznice dutině ústní jsou suché, jazyk je oschlý jakoby “sametový”, okoralé rty. Dítě močí méně než obvykle, moč je koncentrovaná, tmavá. Zrychluje se dýchání i srdeční frekvence. Dítě se středně závažným stupněm dehydratace již musí vidět lékař.
- těžká– váhový úbytek více než 10% hmotnosti, dítě má již snížený stav vědomí, je spavé a letargické, později neprobuditelné a upadá do bezvědomí. Koncové části těla jsou studené, bledé až namodralé. Sliznice jsou suché, matné, nejsou přítomny slzy, dochází k zástavě močení, plenka je více než 6 až 8h suchá. Srdeční frekvence je velmi zrychlená, ale pulz na končetinách slabý, rychlé povrchní dýchání. Urgentní život ohrožující stav vyžadující ihned lékařskou pomoc!
KDY JÍT S DÍTĚTEM K LÉKAŘI?
- pokud se jedná o novorozence a malého kojence (do 3m věku)
- dítě opakovaně zvrací ve zkracujících se intervalech bez úlevy v řádu hodin, jakékoliv podané tekutiny vyzvrací, při vodovitém průjmu v počtu 6-8x/den trvajícím déle než 24 hod
- dítě má dítě průjem a současně zvrací, ev má i teplotu (stav náročný k udržení hydratace)
- ve zvratcích se objeví krev (světlá či tmavá, může vypadat jako kávový lógr) nebo žluč (zelenohnědé zbarvení), ve stolici se objeví krev (světle červená, tmavě červená i černá)
- dítě vykazuje známky středně těžké dehydratace (močí méně než obvykle a moč je koncentrovaná, suchá plena déle než 6 hodin, je podrážděné nebo naopak spavé, má studené koncové části těla, zrychleně dýchá a má zvýšený tep, oschlé sliznice a nepřítomné slzy)
- jedná se o rizikového pacienta (cukrovka, onkologický pacient, jiné vážné chronické onemocnění)
- zvracení předcházel pád na hlavu
- máme podezření na otravu (houby) nebo nemůžeme vyloučit náhodné požití chemikálií, léků či neznámých rostlin
- v případě, že se rozvíjí porucha vědomí, dítě nereaguje, upadá do bezvědomí nebo se objeví křeče IHNED voláme 155
PREVENCE
Virové infekční průjmy
Infekční průjmy v dětském věku mají nejčastěji virovou etiologii (nejčastější původci jsou viry z těchto skupin- rotaviry, noroviry, adenoviry a další). V dětských kolektivech se šíří velmi snadno, často probíhají formou malých lokálních epidemií nebo postihnou více členů rodiny. Běžně se v praxi při lehkém průběhu bez nutnosti hospitalizace nestanovuje původce infekčního průjmu, nicméně mezi typické příznaky virových nákaz patří zvýšená teplota či horečka, zvracení, průjem, bolest břicha, ale i projevy infektu horních cest dýchacích.
V prevenci virových nákaz je zásadní především
- hygiena– důkladné mytí a dezinfekce rukou, nesdílet společně skleničky, láhve, ručníky ani hračky atd. Stolice je vysoce infekční, protože se do ní vylučují virové částice, proto vždy po přebalení či manipulaci s plenou nebo nočníkem je nutné umýt důkladně ruce! Izolace dítěte z kolektivu v případě virového průjmu minimálně 10 dní od prvních příznaků nemoci!
- očkování– v prevenci rotavirové infekce máme možnost využít očkování. Aktuálně jsou dostupné dvě očkovací látky určené pouze pro malé kojence, obě dvě se podávají ústy ve formě roztoku, není tedy nutný vpich do kůže. Podávají se v prvních týdnech života a mají velmi vysokou účinnost. Snižují riziko vážného průběhu s nutností hospitalizace. Obě dvě vakcíny se mohou podávat od 6. týdne věku, vakcína Rotateq má 3 dávky, vakcína Rotarix má 2 dávky. I přesto, že se jedná o nepovinné očkování, já osobně jej doporučuji, nicméně výběr vakcíny a vhodnost podání u Vašeho dítěte konzultujte s ošetřujícím lékařem dítěte, který zná jeho přesnou anamnézu.
Bakteriální infekční průjmy
V případě bakteriálních infekčních průjmů řadíme mezi nejčastější původce tyto bakterie: salmonela, campylobacter, vzácněji potom yersinie a enteropatogenní E.coli. Nejčastěji se jedná o tzv. alimentární nákazy– tedy z nedostatečně (nevhodně) upravené potravy nebo z kontaminovaných předmětů či součástí jídla či pití (led v nápojích!), nákaza je také možná od žijících zvířat. Na rozdíl od virových nákaz nemusí být přítomno zvracení, naopak dominují “břišní” projevy– průjem, může se objevit příměs krve či hlenu, křečovité bolesti břicha, horečka, ale setkáváme se i s vyrážkou na kůži, bolestí kloubů či svalů.
- campylobacter– nejčastějším zdrojem jsou kuřata a kuřecí maso, které bylo nedostatečně tepelně upraveno. Taktéž možná kontaminace předmětů či jiných potravin při umývání syrového masa (dopadající voda vytváří infekční aerosol!)
- salmonela– typicky spojována s pokrmy obsahujícími vejce, která neprošla tepelnou úpravou nebo ne dostatečnou (zákusky, tiramisu, zmrzlina, majonéza), dále opět kuřecí maso či kontaminace předmětů nebo jiných pokrmů při nedodržování hygienických pravidel. U rizikových skupin (novorozenci a kojenci) může dojít k nákaze salmonelami vylučovanými do stolice nakažené matky (např. za porodu).
- yersinie– špatně tepelně upravené vepřové maso
- bakteriální toxiny– jedná se o látky, které vznikají ve zkaženém či nevhodně skladovaném jídle působením bakterií (stafylokok, enteropatogenní E.coli, shigela, bacilus…), po požití může dojít k rozvoji prudkých zažívacích potíží, laicky označovaných jako “otrava jídlem”
Prevence je zřejmá- důkladně tepelně upravovat maso a vejce, pozor především při grilování. Vyhýbat se potravinám s neznámou kvalitou (majonezové saláty apod), nápoje volit raději bez ledu. Při kontaktu s nemocnou osobou důkladná hygiena rukou, vyvarovat se používání společných předmětů.
Léčba– symptomatická, viz předchozí článek, hlavním cílem je zajistit dostatečnou hydrataci organismu! Při selhání domácí léčby nutná hospitalizace. Antibiotika se podávají pouze ve velmi vážných případech, vždy indikuje lékař.
Článek vytvořen s použitím těchto zdrojů:
- Ambrožová, H. (2015). Akutní průjmy u dětí. Solen, 16(2), 82-85.
- GRYM, Josef a Karel GOLDEMUND. Základy rehydratační léčby v pediatrii. první. Olomouc: Solen, 2013. 270 s. MEDUCA (medical education). ISBN 978-80-7471-032-2.
Informace zde uvedené jsou orientační a mají pouze obecnou povahu.
V žádném případě nenahrazují lékařskou či jinou odbornou péči. Na základě těchto informací, vč. popisů průběhů chorob uváděných na těchto stránkách, nelze samostatně stanovit diagnózu a léčbu, k tomu je třeba konzultace
s lékařem. Tyto stránky nepředstavují nabídku léčby na dálku. Všichni uživatelé těchto stránek souhlasí s tím, že tyto stránky používají na vlastní riziko a nebezpečí. Nelze uplatňovat nárok na náhradu škody způsobenou přímo či nepřímo využitím těchto stránek a na nich obsažených informací.
